Proč skončila Nokia s výrobou telefonů? Z důvodu se potrháte smíchy

V historii mobilních telefonů není mnoho značek, které by měly tak silný vliv jako Nokia. Byla to ikona 90. let a první dekády 21. století, která nejenže dominovala trhu, ale doslova formovala celý mobilní průmysl. Dnes je však její jméno spojováno spíše s nostalgií než s inovacemi. Jak se tedy stalo, že z lídra trhu v roce 2007 (s podílem přes 50 %) klesla na marginální postavení, které si téměř nikdo nevšiml?

Odpovědí na tuto otázku se schovává něco, co by vás při pohledu zpět, v dnešní době plné aplikací, vůbec nenapadlo. A přesto to bylo právě to, co nakonec způsobilo zánik jejího mobilního impéria.

Nokia se nechtěla otevřít aplikacím

V době, kdy Apple uvedl svůj první iPhone (2007), Nokia ještě stále dominovala světu mobilních telefonů. Měla v rukávu svůj Symbian, což byl operační systém, který sliboval vše, co si uživatelé tehdy mohli přát. Jenže Nokia začala upadat do pastí úspěchu a neuvědomila si, jak se trh změnil. Zatímco Apple odstartoval éru smartphonů a s ní i revoluci v mobilních aplikacích, Nokia se rozhodla držet své stálice a nesmírně silně spoléhala na svůj tradiční model.

Za jednu z největších chyb tohoto období lze považovat její neochotu otevřít svůj ekosystém pro nové aplikace. V té době bylo klíčové mít nejen kvalitní hardware, ale i bohatý ekosystém aplikací, který by uživatelům umožnil přizpůsobit si své telefony. Nokia si však neuvědomila, že bez aplikací, které by nahradily nabídku, jakou měl Android či iOS, se její telefon stává pouhým kusem techniky, která zaostává za konkurencí. A přestože Symbian nabízel robustní platformu, zůstal v podstatě uzavřený a vývojářům nedával příliš prostoru. Dnes se tomu smějeme, když si vezmeme, jak každý dnes vlastní telefon, který je doslova zásobárnou aplikací, od těch pro zábavu po produktivitu. Nokia tohle promeškala a dnes se jejímu pádu jen těžko můžeme divit.

Propásla svou možnost

A teď to přijde: Nokia měla možnost vše změnit. Měla možnost reagovat na revoluci, kterou odstartovali právě Apple a Google s Androidem. Měla možnost vytvořit platformu, která by uživatelům poskytla prostor pro personalizaci telefonu podle jejich potřeb. Místo toho si ale stále stála za svou filosofií „to, co fungovalo roky, musí fungovat i nadále“ – což je přesně ten typ strategie, který dnes považujeme za směšný. Představte si, že by dnes nějaká společnost přišla s telefonem, který by neumožňoval instalaci aplikací a vsadila vše pouze na svou vlastní sadu funkcí. Mohlo by to vůbec přežít? Naštěstí jsme v jiném světě, ale tehdy se to rozhodně nezdálo jako problém. To byl však bod, který definoval úpadek Nokie.

Nokia ještě neskončila

Když se v roce 2014 Nokia nakonec rozhodla prodávat svou mobilní divizi Microsoftu, v podstatě to symbolizovalo její konec jako výrobce mobilních telefonů. Nokia se přestěhovala do jiných odvětví, hlavně do oblasti síťových technologií, kde stále operuje jako významný hráč. Takže když se zmiňujeme o zániku Nokie, je třeba se ujistit, že mluvíme o jejím mobilním odvětví, které dnes již neexistuje ve stejné podobě.

Nokia tedy neskončila úplně, ale její legenda, která kdysi vévodila světu mobilních telefonů, zmizela. Ačkoliv si dnes na její telefony vzpomeneme spíše s nostalgií, příběh jejího pádu je jasným varováním pro firmy, které se rozhodnou přehnaně spoléhat na svou historii a nechtějí se přizpůsobit změnám.

Poučení z Nokie

Pokud se z příběhu Nokie něco naučíme, je to fakt, že ani největší hráči nejsou imunní vůči změnám na trhu, a že otevřenost, inovace a schopnost reagovat na nové trendy jsou klíčové pro přežití v rychle se vyvíjejícím technologickém světě. A právě to, jak Nokia ignorovala důležitost aplikací a softwarových ekosystémů, je dnes považováno za něco, co si už nedovedeme představit.