Letoun English Electric Canberra překonával jeden letecký rekord za druhým. Stroje létají dodnes

Druhá světová válka jasně ukázala, že budoucnost vojenského letectví je v proudových motorech. Britská armáda mimo jiné rychle využila této technologie, což vedlo ke vzniku bombardéru English Electric Canberra, prvního takového stroje v Královském letectvu vybaveného proudovým motorem. Stroj, který během několika let vytvořil řadu leteckých rekordů a který létá dodnes.

English Electric Canberra byl britský bombardér první generace vybavený proudovými motory, který vznikl jako reakce na potřebu rychlého, vysoko letícího bombardéru, jenž by v londýnském letectvu nahradil bombardér de Havilland Mosquito. Práce na letounu postupovaly rychle. Formálně byly zahájeny v roce 1944 a již o čtyři roky později uskutečnil Canberra (pojmenovaný podle hlavního města Austrálie, první země, kam byl bombardér prodán na export) svůj první let. Do služby zase vstoupil v květnu 1951 a zapsal se do historie jako první britský proudový bombardér, píše portál AVbuyer.

O tom, jak úspěšnou konstrukci se společnosti English Electric podařilo postavit, svědčí několik skutečností. Zaprvé, Canberra létá dodnes, přestože je jí na krku už více než 70 let! Letoun operuje v USA v roli výzkumného a mapovacího letounu a asi 10 strojů je také v soukromých rukou a navštěvuje různé letecké výstavy. Za druhé, bombardér je držitelem až šesti leteckých rekordů, které byly vytvořeny v letech 1951 až 1957.

První rekord vytvořil bombardér v lednu 1951, kdy jako první proudový letoun v historii přeletěl Atlantik bez doplňování paliva ve vzduchu. Další významný rekord přišel v roce 1953 a vystoupal do rekordní výšky více než 19 km. Ve stejném roce zaznamenal letoun fantastický výsledek během leteckého závodu Londýn-Christchurch, kdy uletěl přes 18 000 km průměrnou rychlostí 829 km/h. V roce 2018 byl tento výsledek stále nepřekonán. Poslední dva výškové rekordy vytvořil stroj v letech 1955 a 1957, kdy vystoupal do výšky 20 a 21 km.

Na svou dobu fantastická rychlost bombardéru až 930 km za hodinu v kombinaci s impozantním letovým stropem znamenala, že konstruktéři Canberru nemuseli vybavovat žádnými zbraněmi – stroj se prostě konstrukčně vyhýbal vzdušným soubojům, což mu jeho letové vlastnosti umožňovaly. Když k tomu připočteme značnou nosnost přes 3,5 tuny, není těžké pochopit, proč se letoun těšil značnému zájmu ostatních zemí a během své dlouhé historie sloužil v letectvech 17 zemí z celého světa.

Byl také velmi aktivní ve službě. Bombardér se účastnil celé řady vojenských konfliktů, od Suezské krize přes válku ve Vietnamu a na Falklandách až po válku v Indii a Pákistánu. Byly dokonce doby, kdy Canberra létala na obou stranách daného konfliktu a sloužila nejen jako bombardér, ale také jako průzkumný nebo výzvědný letoun pořizující snímky nepřátelských pozic a provádějící elektronický dohled.

Zdroj: AVbuyer, Wikipedia