Neměli dostatek světla ze slunce, postavili obří zrcadla

Rjukan v Norsku a Viganella v Itálii. Jedná se o místa, jejichž obyvatelé nemají kvůli své poloze až šest měsíců v roce přístup ke slunečnímu světlu. V obou městech se úřady rozhodly vyřešit problém stejným způsobem – vybudováním obřích zrcadel, která paprsky odrážejí.

Na světě existují místa, kde je většinu dní v roce slunečno. Existují ale také místa, kde se obyvatelé musí po dlouhou dobu potýkat s větší či menší tmou. Problémy s nedostatkem slunečního světla mají Norové a Italové. Rjukan a Viganella, které se nacházejí v hlubokých údolích, jsou příkladem míst, kde navzdory jejich poloze v zeměpisných šířkách zaručujících přístup ke světlu nedopadá na obyvatele šest měsíců v roce žádné sluneční světlo. To vše je způsobeno horami, které obě města obklopují a omezují přístup světla.

Obě města se rozhodla řešit tento problém stejným způsobem. Viganella dokončila obrovské zrcadlo s počítačovým řízením již v roce 2006. Norský Rjukan zase postavil podobnou stavbu o několik let později, v roce 2013.

Jak připomíná The Atlantic, v italském městě Viganella trpěli obyvatelé nedostatkem přímého slunečního světla od listopadu do února. Již zhruba tucet let se však tento problém řeší pomocí ocelových plátů umístěných na střeše, které v zimních měsících odrážejí sluneční paprsky směrem k domům. Konstrukce o rozměrech 8 x 6 m je řízena počítačem, aby bylo odražené světlo k dispozici vždy v době, kdy je jeho přítomnost přirozeně snížena.

Naproti tomu v Norsku se úřady rozhodly investovat do tří zrcadel o celkové ploše přibližně 51 metrů čtverečních. Struktura nad Rjukanem je rovněž řízena počítačem – a nachází se na svahu hory v nadmořské výšce přibližně 450 metrů. Před instalací zrcadel neměli obyvatelé tohoto městečka asi 150 km západně od Osla zhruba pět až šest měsíců v roce přístup ke slunečnímu světlu.

Zdroj: The Atlantic