První důkaz jaderného štěpení ve hvězdách. Tento proces vytvoří během jedné vteřiny vše, co je v periodické tabulce prvků

Stříbro a zlato ve špercích může být výsledkem štěpení prvků těžších než ty, které se přirozeně tvoří na Zemi. Výzkum přináší první přesvědčivé důkazy o jaderném štěpení v jádrech masivních hvězd.

Předpokládá se, že prvky těžší než železo se rodí při nejprudších explozích ve vesmíru, jako je kataklyzmatické splynutí neutronových hvězd. Při koalescenci těchto ultrahustých pozůstatků, které vznikají při kolapsu kdysi masivních hvězd, vznikají během méně než sekundy supertěžká atomová jádra plná neutronů. Zdá se, že jádro prochází během okamžiku vnitřními změnami a vytváří prvky, jako je stříbro a zlato.

Analýza chemického složení 42 velmi starých hvězd rozptýlených v halo Mléčné dráhy nyní poprvé odhalila, že při vzniku těchto těžkých prvků hraje roli jaderné štěpení – proces, při kterém se atom rozštěpí a uvolní obrovské množství energie. Tým vědců objevil u těchto hvězd shodný vzorec prvků a zjistil, že jsou pravděpodobně produkty štěpení.

Čtěte také

Některé České restaurace trestají nedojedená jídla poplatkem. Kdo nedojí, připlatí si

21. 5. 2026

„Tento proces vytvoří během jedné vteřiny vše, co je v periodické tabulce prvků,“ uvedl pro Live Science spoluautor studie Matthew Mumpower, teoretický fyzik.

1st evidence of nuclear fission in stars hints at elements ‚never produced on Earth‘ https://t.co/1rdaIGQfb0

— Live Science (@LiveScience) December 14, 2023

Zjištění naznačuje, že příroda může vytvořit prvky s atomovou hmotností vyšší než 260, tedy těžší než prvky na okraji periodické tabulky, a pak je opět rozložit. Zatímco simulace hvězdné evoluce naznačovaly, že k takovému štěpení těžkých prvků pravděpodobně dochází, nový výzkum představuje první „přímý důkaz“ tohoto procesu.

Čtěte také

Ukrajina tak dlouho žádala USA o zbraně dlouhého doletu, až se je naučila vyrábět sama

20. 5. 2026

Zjištění zaznamenávají pozitivní korelaci mezi prvky nalezenými v těchto prastarých hvězdách, z nichž většina je stejně hmotná jako Slunce a předpokládá se, že vznikla v prvních 5 miliardách let po velkém třesku, tedy před více než 9 miliardami let. Analýza ukázala, že ve hvězdách je vyšší výskyt lehčích prvků, jako je rhodium, stříbro a palladium (atomové hmotnosti 45 až 47 v periodické tabulce), a také zvýšený výskyt těžších prvků, jako je europium, erbium a další s atomovými hmotnostmi v 60. letech.

zdroj: Live Science

Čtěte také

Evropa dává sbohem americkému GPS: Evropský navigační systém je konečně hotový

19. 5. 2026