3. 8. 2023 14:18

Po svržení bomby na Hirošimu v roce 1945 se v ulicích objevily strašidelné stíny

Životopisný film režiséra Christophera Nolana Oppenheimer znovu vzbudil zájem veřejnosti o historický závod o vývoj atomových zbraní. Zabývá se nejen obavami z možné jaderné války, ale také děsivými následky výbuchů atomových bomb v ulicích Hirošimy a Nagasaki.

Oppenheimer sleduje příběh J. Roberta Oppenheimera, který vedl vývoj první jaderné zbraně v USA. Zabývá se také děsivými událostmi, které následovaly po jaderných útocích v Hirošimě a Nagasaki 6. a 9. srpna 1945. V ulicích těchto měst zůstaly po chodnících a budovách roztroušené černé stíny lidí a předmětů, například jízdních kol. Jak ale tyto stíny vznikly? Podle Michaela Hartshorna z Národního muzea jaderné vědy a historie v Albuquerque a profesora radiologie na Lékařské fakultě Univerzity Nového Mexika se po výbuchu každé bomby šířilo z místa imploze intenzivní světlo. Předměty a lidé v jeho dráze chránili předměty za sebou tím, že pohlcovali světlo a energii. Světlo tak vybělilo beton nebo kámen v okolí „stínu“. Jinými slovy – přízračné stíny odrážejí to, jak chodník nebo budova vypadaly před jaderným výbuchem. Protože ostatní povrchy byly vyběleny, vypadá potřísněná oblast jako tmavý stín, píše portál SPIN.

Poháněno štěpením

Intenzivní energie uvolněná při atomovém výbuchu je výsledkem jaderného štěpení. K tomu dochází, když neutron narazí na jádro těžkého atomu, jako jsou izotopy uranu-235 nebo plutonia-239. Při štěpení dochází k rozpadu atomů. Při srážce se jádro prvku rozpadne a uvolní se velké množství energie. Počáteční srážka spustí řetězovou reakci, která pokračuje, dokud se nevyčerpá veškerý materiál. Atomové zbraně použité v roce 1945 byly poháněny uranem-235 a plutoniem-239 a uvolňovaly obrovské množství tepla a velmi krátkovlnného gama záření. Energie proudí ve formě fotonových vln různé délky, včetně dlouhých vln, jako jsou rádiové vlny, a krátkých vln, jako je rentgenové a gama záření. Mezi dlouhými a krátkými vlnami se nacházejí viditelné vlny obsahující energii, kterou naše oči vnímají jako barvy. Na rozdíl od energie delších vln je však gama záření pro lidské tělo destruktivní, protože může procházet oblečením a kůží a způsobovat ionizaci nebo ztrátu elektronů, které poškozují tkáně a DNA.

Čtěte také

Některé České restaurace trestají nedojedená jídla poplatkem. Kdo nedojí, připlatí si

21. 5. 2026

Gama záření uvolňované atomovými bombami se šíří také jako tepelná energie, která může dosahovat více než 5500 stupňů Celsia. Když zasáhne nějaký předmět, například kolo nebo člověka, je jimi pohlceno, odstíní předměty v jeho dráze a mimo stín vytvoří bělící efekt. „Těchto stínů bylo zpočátku pravděpodobně více, ale většinu z nich zničily následné tlakové vlny a teplo,“ vysvětlil pro Live Science Michael Hartshorne z Národního muzea jaderné vědy a historie v Albuquerque v Novém Mexiku.

Tlustý muž a malý chlapec

Dne 6. srpna 1945 vybuchla 580 metrů nad Hirošimou, sedmým největším japonským městem, atomová bomba přezdívaná Little Boy. Podle Světové jaderné asociace se výbuch rovnal explozi 16 000 tun (14 500 metrických tun) TNT, který vyslal do celého města puls tepelné energie. Impuls srovnal se zemí třináct kilometrů čtverečních města. Téměř čtvrtina jeho obyvatel okamžitě zahynula. Další čtvrtina zemřela na ozáření a v následujících měsících na rakovinu.

Tři dny po výbuchu odpálily Spojené státy nad Nagasaki druhou atomovou bombu, přezdívanou Fat Man. Tato bomba obsahující plutonium 239 uvolnila 21 000 tun (19 000 metrických tun), které způsobily podobnou zkázu a smrt v celém městě. Císař Hirohito 15. srpna oznámil kapitulaci Japonska a 2. září 1945 podepsal formální deklaraci, která ukončila válečné akce v Tichomoří a ukončila druhou světovou válku.

Čtěte také