Je věk jen číslo? To nám nyní řekne umělá inteligence

„Kolik si myslíš, že mi je?“… „A co ty? Na kolik let se cítíš?“… To jsou otázky, které slýcháme často a stejně často se na ně ptáme druhých. Především se však jedná o otázky, na které můžete dostat různé odpovědi v závislosti na okamžiku, který právě prožíváte, a samozřejmě také na věku, ve kterém se nacházíte.

Nakonec každý člověk žije v rozporu mezi svým vnímaným a skutečným věkem. Protože se můžete cítit staromódněji, ale přitom být stále mladí. Nebo jste možná už dávno překročili hranici „stáří“, ale cítíte se plní mládí. Občas proto jsou tu ti, kteří se pokusili cestou umělé inteligence otevřít cestu k porozumění.

Roky, které máme, a roky, které cítíme: dilema předložené vědě
Stanovení „psychologického“ věku (říkejme mu tak), nikoli biologického, může být proto obtížné. Odpověď na otázku „vnímaného“ věku se může ve skutečnosti lišit v závislosti na náladě a okolnostech. Jak dobře ví americký výzkumník Aleksej Zhavoronkov, který využil umělou inteligenci k objasnění této záležitosti.

Čtěte také

Některé České restaurace trestají nedojedená jídla poplatkem. Kdo nedojí, připlatí si

21. 5. 2026

Stručně řečeno, otázka, kterou si Zhavoronkov okamžitě položil, zněla: existují klíčové faktory, které mohou změnit, k lepšímu či horšímu, naše vnímání věku? Tato otázka byla základem projektu Midlife in the United States (Střední věk ve Spojených státech), který Národní institut pro stárnutí (National Institute of Aging) prováděl po dobu 20 let na přibližně 10 000 osobách. Během tohoto období byly subjekty několikrát sledovány a dotazovány, aby se zjistilo, jak psychologické, behaviorální a sociální faktory ovlivňují zdraví a pohodu ve stáří.

Shromážděná data byla následně analyzována programem založeným na umělé inteligenci. To, co se objevilo, se příliš nevzdaluje od toho, co jsme již věděli. Klíčovým faktorem subjektivního vnímání věku je například fyzické zdraví. O tom svědčí skutečnost, že osoby, které byly od začátku studie nejaktivnější, se s 30-50 % větší pravděpodobností cítily mladší, než byl jejich věk.

Sexualita a optimismus nám „ubírají“ roky
Existuje však i další prvek, který je podle Zhavoronkova jistě schopen ovlivnit vnímání věku: sexuální aktivita. Pokud je to uspokojivé, roky, které cítíme „v hlavě“, automaticky klesají. Stejně tak může být zásadní optimistický pohled na život, protože podle pozorování výzkumníka, se ukázalo, že pocit, že je člověk starší než je jeho skutečný věk, jen zdvojnásobuje pravděpodobnost předčasného úmrtí.

Čtěte také

Kalifornie testuje autobusy s rychlostí 225 km/h. Pro svou zběsilou jízdu budou mít vlastní pruh na dálnici

21. 5. 2026

Další studie, tentokrát provedená Antoniem Terraccianem, geriatrem z Floridské státní univerzity, na více než 17 000 lidech po dobu 20 let, potvrzuje, že udržování nízké psychologické hranice věku brání vzniku nemocí a prodlužuje život.

Pocit mládí snižuje účinky stresu
Věk tedy někdy může být jen číslo, protože mysl může ovlivnit biologii našeho stárnutí a naopak. A na důkaz toho, co bylo řečeno, existuje také německá studie, kterou provedl German Aging Survey na více než 5 000 osobách starších 40 let, podle níž je pocit mládí štítem proti stresu a může zpomalit skutečné stárnutí.

Dobrovolníci v tomto výzkumu byli také dotázáni, jak staří se cítí. Současně však bylo hodnoceno i mnoho dalších prvků, jako je například stresová zátěž. Ukázalo se, že pocit většího mládí, o kterém někteří lidé mluvili, může být spojen s větším pocitem pohody, lepšími kognitivními funkcemi, nižším stupněm celkového zánětu a nižším rizikem hospitalizace a úmrtí. Důvodem je zřejmě schopnost lépe snášet a zvládat stres.

Čtěte také

Cyklistický airbag může být rozhodujícím prvkem pro záchranu života. Objevují se hlasy pro jeho povinné zavedení

21. 5. 2026

Podle koordinátora výzkumu Markuse Wettsteina z Univerzity v Heidelbergu se funkční zdraví, chápané jako absence omezení, v průběhu času zhoršuje, a to u různých jedinců. Tento úbytek se zrychluje s přibývajícím věkem, kdy dochází k většímu stresu. Pocit mládí však dokáže tyto negativní účinky zmírnit a činí funkční úpadek méně nevyhnutelným i tváří v tvář soustavnému stresu.