Vědci vyrobili první ohebný „solární panel“ na světě, který je dostatečně tenký na to, aby se dal přiložit na jiné předměty a mohl sloužit jako přenosný zdroj energie.
WP Tech uvádí, že vědci z Německa a Velké Británie provedli výzkum raných savců z období jury. V té době na Zemi převládali dinosauři. Ukázalo se, že savci tehdy žili mnohem déle než dnes.
Vědci objevili, že blokování specifické mozkové dráhy, známé jako kynureninová dráha, může obnovit kognitivní funkce u myší trpících Alzheimerovou chorobou. Tato dráha je u pacientů s Alzheimerem nadměrně aktivována, což narušuje metabolismus glukózy a připravuje neurony o energii, píše portál Neuroscience news.
Podvodní laviny jsou silné přírodní jevy, ke kterým pod hladinou oceánu dochází neustále. Není možné je vidět a je velmi obtížné je měřit, což znamená, že víme jen málo o tom, jak fungují. Přesto tyto jevy představují nebezpečí pro naše globální komunikační sítě. Rozšíření internetu si vyžádalo stále se rozšiřující síť optických kabelů na mořském dně, po kterých probíhá prakticky veškerý globální internetový provoz.
Vědci z AGH University of Science and Technology a University of Life Sciences se rozhodli po určitou dobu odposlouchávat rostliny. Jejich cílem bylo zjistit, zda rostliny vydávají zvuky, neslyšitelné pro lidské ucho, které signalizují, že se nacházejí ve stresové situaci pro ně způsobené například nedostatkem vody nebo napadením škůdci. Získané poznatky by mohly změnit způsob, jakým rostliny vnímáme.
Přestože je dnes hraní her společensky přijatelnější než kdykoli předtím, může být hráč stále stigmatizován stereotypem labilního samotáře, který nikdy neopustí svůj pokoj. Nová studie však ukázala to, co většina z nás již věděla: hraní her může být prospěšné pro naše duševní zdraví.
Nový výzkum využívající neuronové sítě, formu umělé inteligence inspirované mozkem, navrhuje řešení náročného úkolu modelování stavů molekul.
O pohlaví mláďat lidí a dalších savců rozhoduje mužský gen na chromozomu Y. Ten však pomalu degeneruje a za několik milionů let může vymizet, což povede k našemu vyhynutí, pokud se nevyvine nový pohlavní gen.
Důkladný výzkum zveřejněný v květnu 2023 zjistil, že vnitřní jádro Měsíce je ve skutečnosti pevná koule s hustotou podobnou hustotě železa. Vědci doufají, že to pomůže vyřešit dlouhou debatu o tom, zda je vnitřní jádro Měsíce pevné, nebo roztavené, a povede to k přesnějšímu pochopení historie Měsíce – a tím i celé Sluneční soustavy.
Vědci objevili v mořské sasance buňky, které by mohly vysvětlit její potenciální nesmrtelnost. Tyto buňky, regulované prastarými geny, nabízejí pohled na procesy regenerace a stárnutí, které by mohly osvětlit lidské zdraví a dlouhověkost.