Podle speciální teorie relativity Alberta Einsteina se světlo šíří tak rychle, že ve vakuu se nic ve vesmíru nemůže pohybovat rychleji, píše web livescience. Je to ale opravdu konečná rychlost?
Vědci možná vyřešili slavný paradox černých děr Stephena Hawkinga. Záhadu, která vědce mátla téměř půl století. Podle dvou nových studií se odpověď skrývá v něčem, čemu se říká „kvantový vlas“, napsali na webu Metro.
Cílem ambiciózní teorie pixelů časoprostoru jako konečné složky vesmíru je spojit kvantovou fyziku s pravidly obecné relativity, psali o tom na webu tweaktown.com.
Rychlost světla byla přesně určena koncem 19. století. Než ale Albert Michelson (nikoliv Albert Einstein, jak se všeobecně zmiňuje) změřil dnes uznávanou hodnotu, proběhlo mnoho pokusů. Proč je ale toto číslo tak moc důležité? Na tuto otázku hledá odpověď canaltech.com.
Einsteinova obecná teorie relativity byla zpochybněna týmem vědců, kteří prováděli 16 let trvající experiment, napsal server Yahoo.
Rukopisné poznámky Alberta Einsteina k teorii relativity se na úterní aukci v Paříži vydražily za rekordních 11,6 milionu eur, tedy téměř 300 miliónů korun, což je zdaleka nejvyšší částka zaplacená za jakékoli dílo tohoto geniálního vědce, informuje web theguardian.com.
Dnes tu máme něco pro vědátory. Dilatace času se týká zdánlivě zvláštního faktu, že čas plyne pro různé pozorovatele různou rychlostí v závislosti na jejich relativním pohybu nebo poloze v gravitačním poli.