Vědci z MIT navrhli nový, lehčí, megawattový elektromotor, který má pohánět letadla i na dlouhé vzdálenosti. Současným problém je váha
Letečtí inženýři, kteří se snaží navrhnout elektrická letadla, narážejí na mnoho problémů s velikostí a dodávkou energie, které brání praktickému využití. Díky nedávnému průlomu týmu inženýrů z Massachusettského technologického institutu (MIT) se však možná brzy přiblížíme cestování letadlem na elektrický pohon ve velkém měřítku.
Jedním z limitujících faktorů elektrického létání jsou technologie potřebné k výrobě dostatečného množství energie pro trvalý let, aniž by to vedlo k obrovským nevýhodám v oblasti hmotnosti a mobility, jak uvádí web Techspot.
Současné elektrické letové motory pro menší letadla jsou schopny generovat stovky kilowattů výkonu s podporou velkého počtu baterií, což výrazně zvyšuje hmotnost letadla a zároveň snižuje jeho potenciální užitečné zatížení. Například devatenáctimístný letoun ES-30 společnosti Heart Aerospace je navržen tak, aby nesl přibližně 3,5 tuny baterií pro podporu letu na vzdálenost 400 km. Výzkumníci z MIT navrhli komponenty pro podporu megawattového motoru, který může elektrifikovat větší letadla.
Otestovali hlavní součásti motoru a provedli výpočetní analýzu, aby prokázali, že součásti jsou schopny spolupracovat a generovat jeden megawatt výkonu při zachování velikosti podobné menším motorům, které jsou dnes k dispozici. Podle týmu by nový megawattový elektromotor mohl být spárován s baterií nebo palivovým článkem a nezávisle pohánět vrtule letadla přeměnou nahromaděné elektrické energie na energii mechanickou. U větších aplikací by elektromotor mohl doplňovat tradiční proudový motor a fungovat jako součást hybridního pohonného systému.

Tým MIT není první, kdo se pokouší o let na elektrický pohon. Jeden z posledních průlomů přišel v loňském roce, kdy letadlo Alice společnosti Eviation uskutečnilo první úspěšný let jako plně elektrické osobní letadlo. Od té doby společnost obdržela objednávky v hodnotě více než 4 miliardy dolarů. Vzhledem k cíli průmyslu, kterým jsou čisté nulové emise do roku 2050, je však zapotřebí dalšího pokroku v oblasti paliv, motorů, skladování energie a dalších podpůrných systémů.
Zdroj: techspot.com, redakce