Vědci umožnili dvěma myším samcům mít potomka. Chtějí tak pomoci LGBT+ komunitě

Tým vědců odstranil chromozom Y, duplikoval chromozom X a poté oba chromozomy X spojil, čímž umožnil naprogramovat kmenovou buňku tak, aby se z ní stalo vajíčko.

Japonský výzkumník profesor Katsuhiko Hayashi z univerzity v Kjúšú vytvořil myši ze dvou myších samců a z jejich buněk vytvořil vajíčka, což je rozhodně průlom v reprodukční vědě.

Hayashi, který pracuje na vývoji léčby neplodnosti, to oznámil na třetím mezinárodním summitu o úpravě lidského genomu v londýnském Institutu Francise Cricka.

Výzkum, který spočívá v přeměně mužských pohlavních chromozomů XY na ženské XX, by mohl v budoucnu pomoci nejen párům stejného pohlaví mít biologické dítě, ale také zlepšit léčbu extrémních forem neplodnosti.

Podle profesora Hayashiho je práce ve velmi raném stádiu a v tuto chvíli ji nelze bezpečně použít na lidech. Existují také překážky, které brání použití laboratorně vypěstovaných vajíček pro klinické účely.

Technika zahrnuje odběr kožní buňky z myšího samce a její přeměnu na kmenovou buňku, která se může přeměnit na jiné typy buněk. Protože jde o samčí buňky, obsahují chromozomy XY. Tým profesora Hayashiho by odstranil chromozom Y, duplikoval chromozom X a poté by oba chromozomy X spojil, což by umožnilo naprogramovat kmenovou buňku tak, aby se z ní stalo vajíčko, uvedl web Interesting Engineering.

Mláďata myší se zdála být zdravá, měla normální délku života a v dospělosti dokonce měla potomky.

Profesor Amander Clark, vědec zabývající se kmenovými buňkami z Kalifornské univerzity v Los Angeles, uvedl, že komunita LBGTQ+ musí mít možnost vyjádřit se k využití této technologie.

„LGBTQ+ komunita má jedinečné potřeby, pokud jde o založení rodiny. Na základě současného výzkumu využívajícího laboratorní modely k vývoji této technologie může být v budoucnu možné rozmnožování osob stejného pohlaví,“ uvedl profesor Clark.

„V současné době však tato technologie není k dispozici pro lidské použití, nebyla prokázána bezpečnost a účinnost a není jasné, jak dlouho bude trvat, než se technologie dostane na kliniku. O lidské zárodečné linii se musíme ještě mnoho naučit a základní mezery ve znalostech jsou překážkou pro převedení tohoto výzkumu na člověka,“ dodal profesor Clark.

Stávající překážky by mohly být překonány do deseti let, a pokud se prokáže, že je její použití bezpečné, rád by ji viděl dostupnou jako léčbu plodnosti pro muže i ženy a páry stejného pohlaví, tvrdí Hayashi.

Práce byla předložena k publikaci ve vědeckém časopise Nature.

Zdroj: redakce; Interesting Engineering; Nature