T-Force. Tajné komando na stopě Hitlerových vědců
Únosy, nezákonné výslechy, ničení infrastruktury za frontovou linií. Úkoly britských speciálních jednotek známých jako T-Force jsou jednou z méně známých epizod druhé světové války. Úkolem T-Force bylo zachytit německé vědce a technologické výdobytky Třetí říše. Britové k tomu použili netradiční metody.
Spolu s invazními jednotkami, které se vylodily na plážích Normandie v den D, se na evropském kontinentu objevila i speciální jednotka složená z Američanů a Britů. Jednotku zpočátku tvořilo 21 vojáků, z toho pět amerických důstojníků a tři Britové.
Tato malá skupina se rychle rozrůstala, přibírala pod své velení další jednotky a na konci války čítala více než 3000 mužů, měla solidní dopravní zázemí a skutečnou moc jednat daleko nad rámec vojenských předpisů a dokonce i mezinárodních, spojeneckých dohod. Jak je to možné?
T-Force: účel světí prostředky
Tajnou odnoží, jejíž existence byla odhalena až v 21. století, byla T-Force (Target-Force). Tak se jmenovala speciální skupina vytvořená podle plánu pozdějšího literárního tvůrce Jamese Bonda Iana Fleminga. Jejím úkolem bylo získávat technické znalosti Třetí říše, a to jak v podobě vybavení nebo výzkumné dokumentace, tak osob, které byly za tento výzkum zodpovědné.
Svými cíli se podobala americké operaci Paperclip, kdy němečtí vědci, kteří měli někdy na svědomí válečné zločiny, dostali šanci žít nový život a zapomenout na minulost výměnou za sdílení svých znalostí a práci pro novou americkou vlast.
Z hlediska zdrojů fungovala společnost T-Force velmi odlišně. Ano, počítala se spoluprací poražených Němců. Ale tam, kde nebyla spolupráce, účel světí prostředky – T-Force unášela, věznila, vyhazovala do povětří: dělala vše pro to, aby se zmocnila nejcennějších německých zdrojů a zároveň zabránila Sovětům, aby se jich zmocnili.
Ian Cobain z britského magazínu Guardian při popisu činnosti T-Force dokonce přirovnal jejich praktiky (poněkud přehnaně) ke gestapu: „Obvykle se poddůstojník bez ohlášení objeví u Němce doma nebo v kanceláři a varuje ho, že ho bude potřeba. Neuvádí žádné podrobnosti o tom, proč, ani nepředkládá jeho pověření. Po nějaké době je Němec zajat (často uprostřed noci) a odveden pod ochranou. Tento postup se do značné míry podobá metodám gestapa (…)“.
Po stopách Heisenberga
Jednou z nejznámějších operací, kterých se vojáci T-Force zúčastnili, byla pravděpodobně část operace Alsos, která zahrnovala přímé zadržení německých vědců a vybavení souvisejícího s atomovým programem Třetí říše. Tyto úkoly plnila společnost T-Force.
Výsledky byly velkolepé: T-Force se mimo jiné zmocnila neporušeného německého reaktoru, výzkumné dokumentace, vzorků štěpného materiálu – včetně osmi tun oxidu uranu, a především – navzdory geografickému rozptylu – vedla k dopadení německých vědců, jako byli Walther Bothe, Richard Kuhn a Walter Heisenberg.
Jak převzít německou technologii?
Ale nebyl to jen atom, co T-Force zajímalo. Prostřednictvím divize přišli do Velké Británie mimo jiné němečtí specialisté zodpovědní za konstrukci řízených bomb a také za práci na pohonu ponorek nezávislém na atmosférickém vzduchu.
T-Force neměla ve svých akcích žádné zábrany: porušovala demarkační linie stanovené během mírových rozhovorů, odvážila se vstoupit do sovětské okupační zóny a dokonce vyhodila do povětří některá zařízení, aby zabránila tomu, aby se dostala do rukou spojeneckých Francouzů.
Příkladem takových akcí byl nálet na Kiel, jehož cílem bylo zabránit obsazení města Sověty, kteří byli podezříváni z invaze do Dánska. Zároveň bylo cílem připravit SSSR o možnost využívat strategicky umístěný přístav a usnadnit mu tak kontrolu nad výstupem z Baltského moře po druhé světové válce.
T-Force byla také zodpovědná za bombardování německého výzkumného zařízení v Oranienburgu krátce před vstupem Rudé armády do oblasti. Jednotka evakuovala – nebo vlastně unesla – německé vědce ze Sověty okupovaného Magdeburku, jak píše server Military History.
T-Force – nespeciální síly
Úloha T-Force zůstávala dlouhá léta neznámá. Jako relativně malá jednotka plnila nesmírně důležitou úlohu a plnila úkoly, které by dnes byly svěřeny speciálním jednotkám.
T-Force však netvořily speciálně vycvičené jednotky – kromě kádrů složených ze specialistů. T-Force převzala kontrolu nad těmi jednotkami, které momentálně nebojovaly na frontě a plnily vedlejší úkoly.
T-Force se zajímala o vše, co souviselo s ekonomickým zpravodajstvím a technologiemi. Kromě nejznámější akce, kterou bylo převzetí německého jaderného programu, se do britských (a částečně i amerických) rukou dostali také specialisté zodpovědní za výzkum infračerveného záření, bojových plynů (včetně sarinu), testů prováděných na vězních koncentračních táborů, optiky, aerodynamiky (včetně šikmých křídel letadel), raketové techniky nebo podvodní akustiky, klíčové pro detekci a protiponorkovou válku.
Není jasné, kolik Němců bylo uneseno a přesídleno nebo dopraveno do Spojeného království k výslechu – výzkumníci odhadují počet mezi 500 a 1500. Akce, které překračovaly zákon, nakonec vedly k zásahu ministerstva zahraničí, které 30. června 1947 donutilo T-Force operaci ukončit.
Zdroj: theguardian.com, military-history.fandom.com
