Podzemní pevnost americké armády pod vrcholem hory. Cheyenne je po léta jedním z nejpřísněji střežených vojenských zařízení
Nepočítáme-li Pentagon nebo nechvalně proslulou Oblast 51, byl hornatý vojenský komplex Cheyenne po léta jedním z nejpřísněji střežených vojenských zařízení ve Spojených státech. Koneckonců tato podzemní základna, do které by se pravděpodobně chtěl dostat každý ruský špion, byla srdcem amerického systému včasného varování NORAD a je zajímavé, že některá tajemství před námi střeží i dnes.
Příběh komplexu Cheyenne začíná v 60. letech 20. století, uprostřed studené války, kdy se Američané rozhodli vybudovat novou vojenskou základnu pro důstojníky systému NORAD (North American Aerospace Defense Command), které chtěli ochránit před útokem na USA pomocí zbraní hromadného ničení, píše se v dokumentu Norad. Toto pozoruhodné zařízení plnilo tento úkol téměř 30 let, kdy po rozpadu Sovětského svazu Pentagon rozhodl, že komplex může ukončit svou „jadernou hlídku“, což se stalo v roce 1992. Zajímavé však je, že tato podzemní základna je stále aktivní a hraje důležitou roli ve strukturách americké armády.
Komplex, který je zároveň bunkrem, byl vybudován asi 600 metrů pod vrcholem hory Cheyenne ve státě Colorado, nedaleko Colorado Springs, uprostřed Spojených států. Toto umístění, co nejdále od ruských nebo čínských hranic, mělo ztížit nepřátelským bombardérům svržení jaderné bomby.
Jak je vidět na fotografii níže, vstup do komplexu chrání dvě ocelové a betonové brány, z nichž každá je metr silná a váží 21 tun. Během studené války byla jedna brána vždy zavřená a od té doby byl vydán příkaz k jejímu uzavření pouze jednou – během teroristických útoků na Světové obchodní centrum v roce 2001. „Je to nejbezpečnější místo na Zemi,“ řekl před několika lety Steve Rose, jeden z ředitelů zařízení.
Srdcem základny Cheyenne je síť šesti tunelů o šířce 12 metrů a výšce tří pater, která obsahuje 15 vzájemně propojených budov umístěných na obřích ocelových pružinách schopných absorbovat náraz blízké exploze jaderné zbraně nebo zemětřesení. Základna je také přirozeně chráněna před účinky zbraní hromadného ničení žulovým vnitřkem hory Cheyenne, díky němuž je základna imunní vůči účinkům elektromagnetického pulzu, který provází jaderný výbuch. V případě potřeby lze základnu rovněž izolovat od vnějšího prostředí, k čemuž mimo jiné přispívá zásobárna pitné vody pod základnou a palivová nádrž pro generátory, které mohou zajistit dodávku elektřiny pro malé městečko.
Nejdůležitější místností komplexu je jeho řídicí středisko, nevelká zvukotěsná místnost o rozloze 12 m², v níž jsou umístěny monitory, které dohlížejí mimo jiné na letecký provoz nad USA. V komplexu se nacházejí i další místnosti, neboť hlavní základnou systému NORAD je od roku 2008 Petersonova letecká základna a komplex Cheyenne je její „zálohou“. Jsou zde tedy místnosti, kde se monitoruje kybernetický prostor, ale i vesmírné nebo zpravodajské operace. „O mnoha místech na základně nemůžeme mluvit,“ říká již zmíněný Steve Rose. Za zmínku také stojí, že komplex skrývá nejen přísně tajná místa, ale také tělocvičnu, obchod, ošetřovnu a jídelnu.
Jak není těžké uhodnout, role komplexu Cheyenne po skončení studené války silně poklesla, což se však změnilo o tucet let později, po zmíněných útocích z roku 2001. Před nárazem osobních letadel do věží Světového obchodního centra se totiž NORAD staral o sledování hrozeb mimo USA, ale tragické události v New Yorku tento přístup změnily a zařízení začalo monitorovat i samotné USA. Dnes proto důstojníci sloužící v komplexu Cheyenne pravidelně vysílají stíhačky amerického letectva, aby zachytily soukromá letadla narušující zakázaný vzdušný prostor USA, například v oblasti, kde se právě pohybuje prezident.