Modifikované bomby z dob SSSR. Rusové s nimi obcházejí ukrajinskou obranu
Rusko po nevybíravém používání balistických raket, řízených střel a iráckých bezpilotních letounů přešlo k útokům na ukrajinská města pomocí upravených starých bomb z éry SSSR. Ty je obtížné sestřelit. Opatření fungující proti klasickým křižujícím raketám nebo dronům na to nestačí.
Rusové v poslední době zintenzivnili používání starých bomb z dob SSSR, ke kterým přidávají jednoduchý naváděcí systém a část obsahující řídicí plochy se sklopnými křídly. Zbraně tohoto typu je ve srovnání s balistickými nebo řízenými střelami mnohem těžší odhalit a sestřelit.
Rusové používají 500kg bomby FAB rodiny M62 ze sovětské éry vybavené systémem UMPK. Modul obsahuje část s naváděcí hlavicí na bázi GLONASS a část obsahující řídicí plochy se sklopnými křídly. Přesnost těchto pum se pohybuje kolem 10 m a maximální dolet se odhaduje až na 70 km.
Bomby obtížně sestřelitelné
Bomby viditelné na radaru v průměru asi 70 sekund a jediný účinný způsob, jak je sestřelit, je prostřednictvím sítě specializovaných systémů bodové obrany nebo sestřelením nosiče před jejich svržením.
V druhém případě se ruské letouny nacházejí mimo perimetr většiny ukrajinských protiletadlových systémů, často ještě nad ruským územím. To potvrzuje například nedávný výbuch takové bomby v ruském městě Belgorod. Kromě toho ruské letouny Su-34 nebo Su-35 létají nízko nad zemí a těsně před zahájením útoku stoupají na optimální pádový strop. To trvá poměrně krátce a na sestřelení nosiče není dostatek času.
Tato taktika je klíčová kvůli takzvanému radarovému horizontu, což znamená, že například radar vlastního protiletadlového systému S-300 nebo Patriot má omezený dosah něco přes 40 km na detekci a potírání cílů letících nízko nad zemí. Na druhou stranu, pokud se cíl nachází ve výšce několika km, jsou výše uvedené systémy schopny zasáhnout cíle i na vzdálenost více než 100 km. Tento problém lze zmírnit pouze architekturou systému, jako je IBCS, kde údaje o zaměření poskytuje jiný radar, ale Ukrajina takovým systémem nedisponuje.
Lightning si s okřídlenou bombou neporadí
Opatření proti klasickým okřídleným střelám nebo bezpilotním letounům zase nestačí na obranu proti takovým bombám. V případě okřídlených bomb chybí motor generující teplo, takže ruční protiletadlové komplety založené na infračervených senzorech, jako jsou FIM-92 Stinger nebo Lightning, nebudou účinné.
Okřídlené bomby mají také menší radarovou signaturu a mohou létat i rychlostí vyšší než 2 000 km/h, takže je obtížnější je zaměřit klasickými protiletadlovými systémy v podobě například Patriotu, který nebyl navržen na obranu proti nim, jak píše web Military History.
Pak je tu otázka ceny, protože ruské konverzní sady pro staré bomby M62 UMPK mají stát 2 miliony rublů, což je v přepočtu asi 528 tisíc Kč. Pro srovnání, jedna střela systému Patriot stojí až 4,1 milionů dolarů za nejnovější PAC-3 MSE nebo polovinu této částky za PAC-3 CRI používané na Ukrajině.
Jak je vidět, rozdíl je astronomický a jedinou optimální metodou boje proti klouzavým bombám jsou dělostřelecké systémy, jako je Skynex, kde jedna salva stojí několik stovek nebo maximálně několik tisíc dolarů. V jejich případě je však vzhledem k omezenému dosahu na maximálně 4 km potřeba k obraně velkého území mnoho takových systémů, což situaci komplikuje.
Zdroj: redakce, NY Times, military-history.fandom.com