Jediný sovětský tank tohoto typu v historii. T-35 měl 5 bojových věží. Říkali mu „pozemní bitevní loď“

Meziválečné období bylo dobou různých experimentů spojených s konstrukcí tanků, které debutovaly na frontě jen o několik let dříve. Poměrně populární byly například vícetankové konstrukce, čehož příkladem je unikátní stroj postavený v Sovětském svazu. Dodnes se jedná o jediný tank tohoto typu v historii.

Po skončení první světové války prakticky všechny významné země zahájily intenzivní vývoj tanků, které do konce tohoto konfliktu prokázaly své bezkonkurenční bojové schopnosti a které do značné míry změnily tehdejší bojiště. Bylo také zřejmé, že tanky jsou budoucností armády, takže každá významná armáda chtěla mít co nejlepší konstrukce tohoto typu. V meziválečném období byly například mezi konstruktéry tanků poměrně oblíbené velké těžké stroje vybavené několika bojovými věžemi. Takové konstrukce bylo možné nalézt v silách Velké Británie, Francie nebo Německa a své tanky tohoto typu měl i Sovětský svaz.

V případě jednoho takového stroje se ruští konstruktéři rozhodli jít o krok dál než jejich západní kolegové a navrhli vozidlo, které mělo až pět bojových věží. T-35, jak byl nový tank pojmenován, zůstává dodnes jediným vozidlem svého druhu ve vojenské historii. Jeho historie začíná v roce 1930 konstrukčními pracemi, přičemž již v roce 1933 byl tank přijat do sériové výroby, která začala o rok později. V jejím průběhu byl tank postupně zdokonalován a do roku 1939 bylo vyrobeno celkem 59 kusů, píše portál Tankhistoria.

T-35 mohl svým vzhledem nahánět strach. Mluvíme o padesátitunovém stroji, téměř 10 metrů dlouhém a přes tři metry širokém a vysokém! Byl přezdíván „pozemní bitevní loď“. Uvnitř vozidla se nacházelo až deset členů posádky (velitel, řidič a osm tankistů zodpovědných za obsluhu bojových věží), kteří disponovali obrovskou palebnou silou v podobě kanónů ráže 76 mm a 45 mm a několika kulometů ráže 7,62 mm.

T-35 začal sloužit v jednotkách SSSR v roce 1935 a až do roku 1940 se objevoval hlavně na vojenských přehlídkách, ale nakonec se dostal i do běžné služby a zúčastnil se bojů proti silám Třetí říše během operace Barbarossa. Bojový debut si T-35 odbyl v červnu 1941 a tank se účastnil i dalších sovětských operací, zajímavé však je, že většina těchto strojů nebyla zničena nepřítelem, ale samotnými Rusy, a to kvůli mechanickým problémům.

Nejvíce problémů měl tank s pojezdovým ústrojím, ale ty nebyly způsobeny konstrukčními vadami, ale spíše zanedbáním údržby tanku a způsobu použití na frontě. Tanky T-35 používané Rudou armádou se udržovaly jen velmi zřídka, což bylo mimo jiné způsobeno stopovým množstvím náhradních dílů, a stroje se také účastnily dlouhých pochodů, často se pohybovaly po provizorních cestách nebo dokonce bez cest. Není divu, že často končily svůj život poté, co je jejich posádky opustily a zničily.

Během válečného úsilí se tanku ještě podařilo dostat do Německa, kde byl důkladně prozkoumán, a objevily se i zvěsti, že stroj byl použit ve válce proti Finsku, ale podle ruských zdrojů se tak nestalo. Dnes je jediný exemplář tanku T-35 k vidění ve vojenském muzeu v Rusku.

Zdroj: Tankhistoria, Wikipedia