Houby mohou výrazně přispět ke zmírnění klimatických změn

Půda je obrovským rezervoárem uhlíku, který se v ní nachází asi třikrát více než v atmosféře. Tajemstvím tohoto ukládání uhlíku jsou mikrobi, jako jsou bakterie a některé houby, které přeměňují mrtvou a rozkládající se hmotu na půdu bohatou na uhlík. Ne všechny sloučeniny uhlíku vytvářené půdními mikroby jsou však stejné. Některé mohou v půdě vydržet desítky let nebo dokonce staletí, zatímco jiné jsou mikroby rychle spotřebovány a přeměněny na oxid uhličitý, který se ztrácí v atmosféře. Nová studie ukazuje, že půdy bohaté na houby pěstované v laboratorních pokusech uvolňují při zahřívání méně oxidu uhličitého než jiné půdy, píše portál Science News.

Výsledek naznačuje, že houby jsou nezbytné pro tvorbu půdy, která zadržuje uhlík v zemi, uvádí mikroekolog Luiz Domeignoz-Horta a jeho kolegové 6. listopadu v časopise ISME Communications. Podle Domeignoze-Horty je důležité, kdo půdu vytváří.

Studie přichází v době, kdy někteří vědci varují, že v důsledku klimatických změn hrozí uvolňování většího množství uhlíku ze země do atmosféry, což by dále zhoršilo globální oteplování. Vědci zjistili, že rostoucí teploty mohou vést k populačnímu boomu půdních mikrobů, kteří rychle vyčerpají snadno stravitelné sloučeniny uhlíku. To nutí organismy, aby se obrátily ke starším, odolnějším zásobám uhlíku a přeměnily dávno uložený uhlík na oxid uhličitý.

Čtěte také

Některé České restaurace trestají nedojedená jídla poplatkem. Kdo nedojí, připlatí si

21. 5. 2026

Vzhledem ke kombinaci hrozby rostoucích teplot a poškození společenstev půdních mikrobů v důsledku intenzivního zemědělství a mizejících lesů některé počítačové modely naznačují, že do roku 2100 se v půdě udrží o 40 % méně uhlíku, než předpokládaly předchozí simulace.

Aby vědci zjistili, zda mohou přimět půdu k ukládání většího množství uhlíku, musí pochopit, co způsobuje, že půdní mikrobi pracují. To však není jednoduchý úkol. „Někteří říkají, že půda je nejsložitější matricí na planetě,“ říká Kirsten Hofmockelová, ekoložka z laboratoře Pacific Northwest National v Richlandu v USA, která se na výzkumu nepodílela.

Pro zjednodušení si Domeignoz-Horta z Curyšské univerzity a jeho kolegové vypěstovali v laboratoři vlastní hlínu. Vědci oddělili houby a bakterie z lesní půdy a na Petriho miskách vypěstovali pět kombinací těchto společenstev, včetně těch, která byla domovem pouze bakterií nebo hub. Výzkumníci udržovali mikroby na stravě z jednoduchého cukru a nechali je čtyři měsíce chrlit půdu. Poté tým zahříval různé půdy, aby zjistil, kolik oxidu uhličitého se vyprodukuje.

Čtěte také

Ukrajina tak dlouho žádala USA o zbraně dlouhého doletu, až se je naučila vyrábět sama

20. 5. 2026

Vědci zjistili, že bakterie byly hlavním motorem tvorby půdy, ale půdy bohaté na houby produkovaly při zahřívání méně oxidu uhličitého než půdy tvořené pouze bakteriemi. Proč tomu tak je, zatím není jasné. Jednou z možností je, že houby mohou produkovat enzymy – bílkoviny, které staví nebo rozkládají jiné molekuly, které bakterie nejsou schopny samy vytvářet, říká Domeignoz-Horta. Tyto sloučeniny odvozené od hub mohou poskytovat bakteriím jiné stavební kameny, z nichž mohou budovat půdu, což může v konečném důsledku vést k vytváření uhlíkových sloučenin s delší trvanlivostí v půdě.

To, co se děje v půdě pěstované v laboratoři, se v reálném světě nemusí projevit stejně. Nový výzkum je však důležitým krokem k pochopení toho, jak je uhlík dlouhodobě uzamčen, říká Hofmockel. Tento druh informací by jednoho dne mohl vědcům pomoci vyvinout techniky, které zajistí, že více uhlíku zůstane v půdě po delší dobu, což by mohlo pomoci zmírnit množství oxidu uhličitého v atmosféře.

„Pokud se nám podaří udržet uhlík v zemi po dobu pěti let, je to krok správným směrem,“ říká Hofmockel. „Ale pokud dokážeme mít v půdě stabilní uhlík po staletí nebo dokonce tisíciletí, je to řešení.“

Čtěte také

Evropa dává sbohem americkému GPS: Evropský navigační systém je konečně hotový

19. 5. 2026

Zdroj: Science News