Geronimo! Jak se zrodil tento slavný pokřik a proč je proslulý indián tak kontroverzní?
Geronimo patří k velmi kontroverzním historickým osobnostem. Jedni ho vnímají jako hrdinu a dodnes pějí oslavné písně a druzí ho popisují jako zbabělce a zrádce. Zjistit, která strana má pravdu, bude dnes již velmi těžké, píše server History.
Apačský náčelník a šaman Goyathlay získal proslulost pod jménem Geronimo. Stal se symbolem odvahy, byť jeho indiánské jméno bylo Ten, který zívá. Na jednu stranu bojoval a dlouho unikal přesile amerických a mexických vojáků, na druhou zemřel na zápal plic, který si přivodil poté, co opilý spadl do ledové vody. Teprve později se začala kolem jeho života budovat hrdinská legenda, byť jeho život doprovází celá řada kontroverzních momentů.
Zrádce, hrdina nebo alkoholik?
Knihy, dobrodružné romány a filmy často vykreslují Geronima jako statečného bojovníka, který neváhá s nasazením vlastního života chránit svůj lid. Byl ale Geronimo opravdu vzorem všech apačských ctností? Jak jej vnímali jeho nejbližší, spolubojovníci, nebo dokonce nepřátelé? Nebyl to třeba jen nelítostný vrah nebo zbabělec?
Jako v případě útoku mexických vojáků, během kterého měla zemřít část Geronimovy rodiny včetně jeho matky. Podle úředních dokumentů se totiž žádná bitva tohoto typu neodehrála. Jedinou akcí, na kterou mohl Geronimo odkazovat, bylo napadení apačských táborů 5. března 1851 vojáky sonorského guvernéra.
Faktem nicméně je, že dlouho unikal zajetí jak americkými, tak mexickými vojáky, což vytvářelo napětí mezi indiány, kteří se už smířili s porobou, a těmi, kteří chtěli bojovat. Vojáci samozřejmě indiány příliš nerozlišovali, a tak jejich útoky občas odnesli i nevinní. Některé příběhy líčí Geronima jako naprosto neohroženého hrdinu, jiné jako životopisný film Geronimo z roku 1993 se na jeho život dívají kritičtěji.
Velký bojovník
Podle dostupných informací se Geronimo účastnil všech velkých bitev kmene Čirikavů, ale do všeobecného povědomí vstoupil až v 70. letech 19. století. Jeho věhlas a sláva stoupla ještě výše, když v letech 1885–1886 dokázal jen s malou skupinou bojovníků unikat několika tisícovkám amerických a mexických vojáků.
Jako zlomový okamžik ve svém životě uvádí Geronimo ve svých pamětech rok 1858, kdy podle něj došlo k masakru u Kaskiyehu v severovýchodní Chihuahue, během něhož měli Mexičané zabít jeho ženu, syny i matku. Zde se dostáváme do značného rozporu s ostatními historickými zdroji. Žádná jiná kronika nebo kniha o tomto krveprolití nemluví. Jediná událost, která by odpovídala Geronimovu popisu, je tažení sonorského guvernéra José Maríy Carrasca na Apače, kteří tábořili v okolí Janosu 5. března 1851.
Vojáci podle dostupných zdrojů zabili 16 mužů a 5 žen. Do zajetí vzali 6 bojovníků a 56 žen a dětí. Dnes se již nejspíš nedozvíme, zda mezi mrtvými byli opravdu i členové Geronimovy rodiny. Podle všeho se ale náčelník pomstil hned o rok později, kdy se společně s dalšími čirikavskými bojovníky vypravil do Sonory a měl pobít mnoho nepřátel.
Kdo tedy opravdu byl Geronimo?
V celém kontextu apačských dějin se jeví jeho význam jako spíše symbolický. Jeho skupina byla malá, přesto dokázali neskutečné věci. Jen v roce 1885 dokázal se skupinou 34 bojovníků a 8 starších chlapců pobít více než 200 lidí v Mexiku a USA.
Z dostupných pramenů vyplývá, že se jednalo o 75 amerických občanů, 12 apačských scoutů, 10 amerických vojáků a kolem stovky Mexičanů. Zvláště zajímavé jsou ztráty na straně Geronimovy skupiny – během bojů přišli „jen“ o 6 mužů, dva chlapce a jednu ženu s dítětem.
Vzhledem k tomu, že si sám nevedl žádné zápisky, kroniky a vojenské deníky jsou často nepřesné, musíme se spolehnout na vyprávění potomků jeho současníků a spolubojovníků. Do jaké míry jsou jejich informace pravdivé, je otázka.
Zdroj: history.com, Wikipedia, britannica.com, Zoommagazin