Detektor kovů narazil při průzkumu hor v jižním Norsku na vzácnou zlatou minci. Je na ní tvář Ježíše Krista

Detektor kovů objevil při průzkumu hor v obci Vestre Slidre na jihu Norska 1000 let starou zlatou minci s vyobrazením Ježíše Krista. Tento typ drobných mincí, známý jako „histamenon nomisma“, byl poprvé představen kolem roku 960 n. l. Podle prohlášení je na jedné straně zobrazen Ježíš držící Bibli a na druhé straně obrazy Basila II. a Konstantina VII, dvou bratrů, kteří oba vládli Byzantské říši.

Západní polovina Římské říše se zhroutila v roce 476, zatímco Byzantská neboli Východořímská říše pokračovala po další tisíciletí, uvádí portál Live Science.

Archeologové se domnívají, že mince byla vyražena někdy mezi lety 977 a 1025, tedy za vlády bratrů, a to na základě tří přerušovaných čar, které obkružují okraj mince – designového prvku běžně používaného v tomto období. Artefakt obsahuje také dva nápisy. První, psaný latinsky, zní: „Ježíš Kristus, král vládnoucích“ a druhý, řecký, říká: „Basil a Konstantin, císaři Římanů“, uvádí se v prohlášení.

Vědci však nevědí, jak se mince na svahu hory ocitla. Spekulují, že mohla patřit Haraldu Hardradovi, známému také jako Harald III, který vládl Norsku v letech 1045-1066. Než se stal Harald III. králem, sloužil jako strážce byzantského císaře; podle deníku Miami Herald bylo běžnou praxí, že strážci po císařově smrti dostali povolení „vyrabovat palác“.

Je možné, že mince byla nakonec použita jako součást věna pro Haralda III. k sňatku s dcerou knížete Jaroslava (známého také jako Jaroslav Moudrý). Podle výpovědi mohla být také použita jako forma obchodu. Archeologové se plánují na horské naleziště vrátit v roce 2024 a provést další vykopávky.

zdroj: Live Science