„Déšť smrti“. Ukrajina používá zakázanou kazetovou munici DPICM
Objevily se informace, že Turecko dodává Ukrajině od konce listopadu kontroverzní kazetovou munici DPICM (Dual Purpose Improved Conventional Munition). Vysvětlíme vám, co to je a jak to funguje.
Podle serveru Foreign Policy se Turecko rozhodlo dodat Ukrajině kazetovou munici DPICM (Dual Purpose Improved Conventional Munition). Ukrajina o něj již požádala USA, ale ty nakonec odmítly munici DPICM dodat.
Kazetová munice DPICM (Dual Purpose Improved Conventional Munition) je řešením dvojího použití, které využívá kumulativní tříštivé pumy schopné zasáhnout obrněná vozidla i pěchotu. Munice byla navržena v době studené války jako forma obrany proti „sovětské hordě tanků“ a obrněných vozidel.
Jediné odpalovací zařízení M270 MLRS nebo M142 HIMARS je schopno během okamžiku pokrýt několik kilometrů čtverečních „deštěm smrti“, což se velmi hodí při střetu s početným nepřítelem. Například jen jedna salva 12 raket z M270 MLRS má za následek ostřelování oblasti 7728 pumami, které zlikvidují všechna vozidla nebo osoby v oblasti, jak píše server Military History.
Kazetová munice – kontroverze a nástupci
I přes svou účinnost není kazetová munice bez problémů. Největším problémem je množství nevybuchlé munice, která bude představovat hrozbu pro obyvatelstvo i desítky let po válce. Teoreticky se měl počet nevybuchlých nábojů pohybovat pod 2 procenty, ve skutečnosti to však bylo 5 procent nebo za mimořádně nepříznivých podmínek dokonce 15 procent.
Na vině byla velmi nízká hmotnost pum, která se pohybovala kolem 300 g, takže pád ne vždy vyvolal dostatečný náraz, aby došlo k odpálení. Například při pádu na beton nebyl žádný problém, ale při pádu na bláto nebo čerstvý sníh ano. V 80. letech 20. století vyvinula izraelská společnost IMI bezpečnější rozbušku se samodetonátorem, která umožnila, aby se bomba zřítila s mírou nevybuchlosti menší než 1 %.
Američané to považovali za příliš nákladné, což způsobilo problémy během první války v Perském zálivu, kde nevybuchlé bomby zranily americké vojáky. Například salva z M270 MLRS má 77 nevybuchlých nábojů u nejnovějších rozbušek nebo více než 1159 u starých. Ty představují smrtelnou hrozbu i pro civilní obyvatelstvo po skončení války.
Z tohoto důvodu podepsalo mnoho států světa 3. prosince 2008 v Oslu Úmluvu o zákazu kazetové munice, která zakazuje její výrobu, předávání technologií a nařizuje likvidaci jejich arzenálu. Na druhou stranu státy, které úmluvu nepodepsaly, jako USA, Čína, Ukrajina nebo Rusko, ji musí používat uvážlivě, protože ji nelze použít k útoku na města. Zdá se, že Rusko to neznepokojuje.
Zároveň byly vyvinuty nové přesné metody, např. střela GMLRS M30A1, která zasypává nepřítele krupobitím wolframových střel, nebo střela Bonus, jejíž submunice samostatně skenuje oblast a útočí na vybrané vojenské cíle, např. tanky. Problém s nimi je bohužel v tom, že jsou mnohonásobně dražší a zničit s nimi například množství starých BMP-1/2 je finančně neúnosné.
Zdroj: redakce, foreignpolicy.com, military-history.fandom.com