CMRS KHAN jsou raketomety, které si Turci vyvinuli sami. Nyní se přidají k polské armádě
Polská armáda nakoupit turecké rakety KHAN. To znamená, že vedle amerických raket HIMARS a jihokorejských raket Chunmoo se v Polsku objeví další raketový systém CMRS (v prezentaci označovaný jako MBRL KHAN). Co o této zbrani víme?
KHAN je balistická střela vyvinutá tureckým zbrojním průmyslem, která je funkčním ekvivalentem ruských Iskanderů nebo amerických ATACMS. Střela KHAN má hmotnost 2,5 tuny, ráži 610 mm a délku 8 metrů. Nese bojovou hlavici o doletu 470 km a dosahu 280 km, jak uvádí server Defence 24.
Návrh polské armády nahradit systém WR-40 Langusta tureckým raketovým systémem MBRL KHAN překvapivý. Samostatně existuje systém MBRL (CMRS) a raketa KHAN (to je exportní název, v Turecku je známá jako Bora).
WR-40 Langusta je někdy zobrazována jako moderní verze známé ruské „kaťuše“ z druhé světové války. Na tom je něco pravdy: WR-40 Langusta je polskou, velmi hlubokou modernizací sovětského systému BM-21 Grad, který v přímé linii vychází z odpalovacích zařízení raket „Kaťuša“ používaných za druhé světové války.
Na druhou stranu, označovat WR-40 za moderní Kaťuši je příliš zjednodušující. Je to proto, že polská zbraň byla v mnoha ohledech výrazně modernizována. Ze starého systému bylo zachováno samotné odpalovací zařízení (40 hlavní ráže 122 mm), ale vše ostatní bylo změněno.
Langusta má polský podvozek Jelcz, novou kabinu, komunikační systémy a především polský systém automatického řízení palby. Změnila se také munice.
Namísto střel M-21OF vyvinutých v SSSR používá Langusta polskou rodinu střel Feniks-Z vybavenou tříštivými tříštivými hlavicemi, tříštivými tříštivými hlavicemi s nucenou fragmentací, erratickými minovými hlavicemi (nezavedenými do výroby) a kumulativními kazetovými hlavicemi s submunicí.
Bez ohledu na tyto změny zůstává WR-40 Langusta relativně levným a jednoduchým neřízeným zbraňovým systémem s dostřelem – již po modernizaci – až kolem 40 km.
Střela obcházející zákaz vývozu
Reálný dolet hlavice KHAN je mnohem větší. Oficiálně uváděné údaje vycházejí z limitů stanovených mezinárodními dohodami, které Turecku umožňují vývoz tohoto typu zbraní (hmotnost bojové hlavice do 500 kg a dolet do 300 km).
Stojí za zmínku, že KHAN představuje další typ zbraně, kterou Turci původně chtěli koupit od Západu. Protože jim nikdo nechtěl prodat balistické rakety, vyvinuli si je sami.
Historie vývoje rakety KHAN je podobná jako u bezpilotního letounu Bayraktar TB2, neboť i zde Turecko původně chtělo získat balistickou raketu do zahraničí, ale západní země mu ji odmítly prodat. Proto si ji Turci sami navrhli a první zkušební střelba proběhla v roce 2017.
Raketový dělostřelecký systém CMRS/Kaplan
MBRL je obecný název pro vícehlavňové raketové dělostřelecké systémy. V tureckém vydání se nazývá CMRS (Cok Maksatli Roket Sistemi) a používá se také název Kaplan.
CMRS je tureckou obdobou amerického systému HIMARS a jihokorejského systému Chunmoo, který vyvinul koncern Roketsan. Stejně jako výše uvedené systémy může i CMRS střílet různou municí.
Systém je vybaven dvěma standardizovanými odpalovacími kontejnery, do nichž lze umístit odpalovací zařízení pro rakety různých ráží: od neřízených raket ráže 122 mm, podobných polské Langustě, přes řízené rakety ráže 230 a 300 mm až po balistické rakety KHAN ráže 610 mm (v tomto případě je v každém kontejneru umístěna jedna raketa), jak píše server Military Today.
Stojí za zmínku, že Turci vyvinuli svůj systém tak, aby se do něj vešly jak rakety ruského původu, tak rakety ráže používané na Západě.
Třetí raketový dělostřelecký systém
Systém CMRS je moderní, všestranná zbraň s velmi silnými schopnostmi. Problém je v tom, že jeho nákup znamená zavedení do výzbroje polské armády třetího raketového dělostřeleckého systému, který je z hlediska schopností, vzhledu a způsobu činnosti podobný HIMARS a K239 Chunmoo.
Zdroj: redakce, defence24.pl, military-today.com, Wikipedia