Česká gramatika je světovou senzací. Tohle pravidlo nikdo nechápe: „Proč to mají Češi tak složité?“
Čeština, jazyk s bohatou historií a spletitou gramatikou, je pro cizince často tvrdým oříškem. Proplétání se skloňováním, časováním a spoustou výjimek může působit jako nekonečný labyrint, ale ve skutečnosti má každý gramatický prvek své opodstatnění. Ačkoliv se může zdát, že některá pravidla jsou nadbytečná, ve skutečnosti přispívají k srozumitelnosti a zabraňují nejednoznačnosti.
Existuje jedno specifické pravidlo, které cizincům vrtá hlavou snad nejvíce. Je to pravidlo, které dokáže rozlišit rodilého mluvčího od toho, kdo se češtinu teprve učí. Toto pravidlo je tak záludné, že i někteří Češi s ním občas bojují.
S touto problematikou bojují i Češi
Psaní „i“ nebo „y“ po tvrdých souhláskách v češtině je pro mnoho lidí noční můrou. Zdá se to jako malichernost, drobný detail, ale ve skutečnosti může tato zdánlivá maličkost změnit význam slova a celé věty. Například mýt (např. mýt talíř) a mít (např. mít doma kočku).
Pravidlo pro psaní i/y po tvrdých souhláskách je poměrně složité a zahrnuje několik aspektů. V zásadě platí, že po souhláskách h, ch, k, r, d, t, n píšeme v kořeni slova „y“. Existují však výjimky, například slova cizího původu, kde se toto pravidlo nemusí dodržovat. Třeba slovo princ či rizoto. Dále existují slova, kde se i/y střídá v různých tvarech téhož slova – například my a mi.

Nedodržování těchto pravidel může vést nejen k humorným situacím, ale i k trapným nedorozuměním, zejména v oficiální komunikaci. Představte si například e-mail k životopisu, kde uchazeč uvede, „ozvěte se my na telefonní číslo“.
Gramatické chyby mohou souviset se srdečním rytmem
I když si to možná neuvědomujete, vaše tělo na tento drobný detail reaguje. Tento jev zkoumala Dagmar Divjaková a její tým z University of Birmingham. Jejich výzkum se zaměřil na vliv gramatických chyb na srdeční rytmus a odhalil překvapivé souvislosti.
Studie zahrnovala 41 rodilých mluvčích angličtiny ve věku 18 až 44 let, bez poruch učení a srdečních onemocnění. Účastníci poslouchali celkem 160 ukázek textu, rozdělených do čtyř sad po 40 ukázkách. Každá sada obsahovala 20 ukázek bez gramatických chyb a 20 ukázek s chybami. Délka ukázek a typ chyb se lišily. Během poslechu vědci nepřetržitě monitorovali srdeční aktivitu účastníků měřením krevního tlaku.
Výsledky výzkumu Divjakové a jejího týmu překvapily. Ukázalo se, že gramatické chyby v poslouchaném textu vyvolaly u účastníků stresovou reakci. Tělo reagovalo na gramatické chyby podobně, jako by se ocitlo v ohrožení. Ačkoliv se studie zaměřila na angličtinu, i v češtině se s gramatikou potýkáme, ať už se jedná o psaní i/y, shodu podmětu s přísudkem, či správné skloňování. Výzkum se rozhodně neomezuje jen na jeden jazyk, ukazuje spíš chování srdce v souvislosti s gramatickými chybami obecně.

Je pochopitelné, že cizinci dělají chyby
Sedm pádů, slovesný vid, nepřeberné množství výjimek a ta prokletá i/y. Není divu, že se cizincům při učení češtiny občas zatočí hlava. A ani my Češi nejsme proti občasnému zaškobrtnutí imunní. Ale nenechte se mýlit, ta těžká gramatika, která nám občas pije krev, má i svou světlou stránku. Nutí nás k soustředění, k preciznosti a k hlubšímu promýšlení významu slov. A právě tato pozornost k detailu, kterou si osvojujeme skrze gramatická pravidla, se nám hodí i v mnoha dalších oblastech života a zlepšuje kognitivní funkce, jelikož se obecně doporučuje trénovat mozek a soustředit se na detaily. Ať už jde o psaní důležitého e-mailu, analyzování dat nebo třeba programování.
Vzpomeňte si například na rozdíl mezi slovy „síra“ a „sýra“. Základní chemický prvek versus lahodná pochoutka.