Byznys vítězil nad lidskými životy. Olovo bylo do benzínu přidáváno sto let i přesto, že o jeho toxicitě všichni věděli

Mrazivého rána 9. prosince 1921 v Daytonu v USA nalili vědci z laboratoře General Motors do jednoho z testovacích motorů novou palivovou směs. Motor začal okamžitě pracovat tišeji a měl vyšší výkon. Příběh o olovnatém benzínu, o němž píše server theconversation.com, je stejně mrazivý jako den, kdy byl poprvé testován.

Novým palivem bylo tetraethylolovo. Společnost General Motors s vidinou velkých zisků uvedla na trh benzín ředěný tetraethylolovem, přestože byla známa zdravotní rizika olova. Pojmenovali ho „etyl“. Od tohoto klíčového dne uplynulo letos 100 let.

Olovo a smrt
Na počátku 20. let minulého století bylo nebezpečí olova dobře známé. Když společnost GM začala prodávat olovnatý benzín, odborníci na veřejné zdraví tento krok zpochybnili a označili jej za vážnou hrozbu pro veřejné zdraví.

Čtěte také

Některé České restaurace trestají nedojedená jídla poplatkem. Kdo nedojí, připlatí si

21. 5. 2026

General Motors a Standard Oil na varování nereagovali. V říjnu 1924 ale došlo ke katastrofě. Přes dvacet dělníků v rafinerii v Bayway ve státě New Jersey se smrtelně otrávilo olovem. Přibližně ve stejné době bylo několik desítek dalších pracovníků postiženo v podobných závodech po celých USA.

Boj s médii
Vztah automobilového a plynárenského průmyslu byl k médiím od počátku nepřátelský. Na první tiskové konferenci společnosti Standard Oil o katastrofě její mluvčí prohlásil, že netuší, co se stalo a zároveň médiím doporučil, že by se ve veřejném zájmu o této záležitosti nemělo nic publikovat.

Na jaře 1925 se ale začaly objevovat podrobné novinové zprávy, které problém formulovaly jako „veřejné zdraví versus průmyslový pokrok„. Na otázky novinářů, zda je olovnatý benzin jedovatý, zástupci automobilového průmyslu vtipkovali a trvali si na tom, že olovnatý benzin je jediným způsobem, jak zvýšit výkon pohonných hmot.

Čtěte také

Nástroj, který brzy bude potřebovat každý, v Lidlu tento týden za 79,90 Kč

8. 5. 2026

Pokusy o regulaci
Vědci z amerického Úřadu pro veřejné zdraví zpochybňovali potřebu přidávat olovo do benzínu. Tvrdili, že existují jiné, ale neškodné přísady. Například etanol či karbonyl železa. Tentýž úřad pod tlakem automobilového a ropného průmyslu zrušil posléze veřejná slyšení, na kterých se mělo diskutovat o bezpečnějších přísadách do benzínu a oznámil, že „nemá žádný pádný důvod“ zakázat olovnatý benzín.

Vzestup a pád olovnatého benzínu
Olovnatý benzín v dalších desetiletích dominoval na trzích s pohonnými hmotami po celém světě i přesto, že vědci si trvali na jeho toxicitě. Podle jejich tvrzení spalování olovnatého benzínu způsobilo miliony předčasných úmrtí, obrovský pokles úrovně IQ a mnoho dalších souvisejících sociálních problémů.

V 60. a 70. letech 20. století se znovu objevily argumenty proti olovnatému benzínu. Někteří američtí vědci tvrdili, že každý průměrný obyvatel USA je vystaven vážnému chronickému zasažení olovem. Americká Agentura pro ochranu životního prostředí na základě studií rozhodla, že olovnatý benzín musí být zakázán. Důvodem bylo ucpávání katalyzátorů a znečišťování ovzduší. Výrobci olovnatého benzínu se proti rozhodnutí ohradili, ale odvolací soud námitky zamítl.

Čtěte také

Tom Cruise se konečně vrací v dlouho očekávaném akčním sci-fi pokračování, na kterém se pracovalo 12 let

8. 5. 2026

Obavy o veřejné zdraví se dále stupňovaly v 70. a 80. letech 20. století, kdy odborníci spojovaly vysoké hladiny olova u dětí s nízkým IQ a dalšími vývojovými vadami. Vědci ale nadále čelili silným útokům ze strany zástupců olovnatého průmyslu. Výsledky studií znevažovali a tvrdili, že studie jsou podvodné.

Argumenty vědců byly nakonec vyslyšeny a roce 1996 USA oficiálně zakázaly prodej olovnatého benzínu z důvodů ochrany veřejného zdraví. V roce 2000 byl olovnatý benzín zakázán i v Evropě a posléze i v rozvojových zemích. V srpnu 2021 zakázala prodej olovnatého benzínu poslední země na světě – Alžírsko. Sto let prodeje olovnatého benzínu připravilo o život miliony lidí a dodnes je půda v mnoha místech světa toxická.

Příběh olovnatého benzínu je praktickým příkladem toho, jak může motivace ziskem způsobit vážné a dlouhodobé škody. Proti těmto rizikům je zapotřebí silných vůdčích osobností v oblasti veřejného zdraví a neméně důležitá je také medializace zdravotních a environmentálních otázek, které se týkají nás všech.

Čtěte také

Súkl hlásí nedostupnost dvou důležitých léků. Na jejich dodání si pacienti počkají několik týdnů

15. 4. 2026

Zdroj: theconversation.com