Archeologové našli u Břeclavi hovězí žebro, které je starší než hlaholice. Přepsalo dějiny

Nejstarším archeologicky doloženým písmem u Slovanů už není hlaholice, ale starogermánské runy. Archeologové je našli na zvířecím žebru vykopaném v lokalitě Lány u Břeclavi spolu s keramikou pražského typu, která je spojována právě se Slovany. Jde o jedinečný objev, píše server Aktuálně.

„Popsanou kost, kterou jsme našli při výzkumech v roce 2017, podrobně prozkoumal mezinárodní tým složený z vědců z České republiky, Rakouska, Švýcarska a Austrálie a zjistil, že se jedná o nejstarší nápis nalezený u Slovanů, což je nebývalý úspěch nejenom v rámci výzkumů v České republice, ale v celé Evropě,“ uvedl vedoucí Ústavu archeologie a muzeologie Filozofické fakulty Masarykovy univerzity, Jiří Macháček.

K analýze kosti vědci použili nejnovější genetické a radiokarbonové metody a stáří nápisu potvrdila také traseologická metoda a elektronová skenovací mikroskopie. „Z těchto citlivých analýz vyplývá, že kost pochází z tura domácího, který žil okolo roku 600 našeho letopočtu,“ řekla Zuzana Hofmanová, členka týmu z Freiburské univerzity ve Švýcarsku, která se specializuje na analýzu archaické DNA.

Vyryté znaky určil specialista na starogermánské jazyky Robert Nedoma z vídeňské univerzity jako runy takzvaného staršího futharku. Jde o písmo, které používalo germánsky mluvící obyvatelstvo střední Evropy od 2. do 7. století našeho letopočtu.

Slované a Germáni

Ačkoli je už dlouho známo, že Slované při obsazování české kotliny nebrouzdali prázdnou, dosud neoranou zemí, jevilo se jako logické, že místní pozůstatky keltského a germánského obyvatelstva buď vytlačili nebo povraždili. Teprve poslední dobou začal převládat názor, podle něhož se Slované s původními usedlíky nenuceně (a poměrně i nenásilně) smísili. Díky nálezu z Lán tato představa dostává ještě konkrétnější obrysy: když Slované viděli Germány, jak ryjí do dřeva a kostí záhadné symboly, připadalo jim to jako dobrý nápad a chtěli to umět také. Své sousedy proto požádali, aby je runám naučili.

Ještě je tu ovšem vysvětlení, že runový zápis za sebou zanechali germánští obchodníci, kteří slovanské sídliště jen navštívili. Anebo přeběhlíci hledající u Slovanů azyl. Na druhé straně by ale nedávalo smysl, aby si runy během pobytu na Moravě teprve nacvičovali. Charakter rytin podporuje hypotézu, že Slované projevili zájem tajemným znakům porozumět a učili se jim. Zda je do vědění zasvětili původní obyvatelé území nebo náhodní návštěvníci, nakonec není zase tak důležité.

Zdroj: aktualne.cz, radio.cz, Masarykova Univerzita v Brně