Tento objev vyvrátil záhadu Charlese Darwina

Nedávná zjištění čínských vědců vrhají nové světlo na tyto vědecké spory a zaplňují důležitou mezeru v historii evoluce rostlin, píše server BBC.

Charlese Darwina trápila otázka, jak se vyvinuly první kvetoucí rostliny. Zatímco archeologické a morfologické studie potvrdily, že živočichové se vyvíjeli postupně, důkazy o nahosemenných rostlinách (čeleď rostlin, které vytvářejí květy a nesou semena v plodech) naznačují, že jejich vývoj byl rychlý a intenzivní.

Za Darwinova života byla nejstarší známá fosilní květina datována do stáří nejvýše 130 milionů let. Současně se předpokládalo, že nahosemenné rostliny začaly dominovat ekosystémům na celém světě až o 20-30 milionů let později a vytvořily mimořádně rozmanité a početné seskupení.

„Kvetoucí rostliny se na Zemi objevily relativně nedávno (v geologickém časovém měřítku), a poté se rychle diverzifikovaly v explozi barev, tvarů a forem. Ve fosilním záznamu se objevují velmi náhle v křídě a před nimi není nic, co by připomínalo nahosemenné rostliny, a pak se náhle objeví a ve značné rozmanitosti,“ vysvětluje profesor Richard Buggs, který objevil historický zdroj Darwinovy záhady.

Darwinova záhada vyřešena díky zkamenělinám

Objev čínských vědců vrhá nové světlo na výzkumy přírodovědce 19. století. Našli dosud nejstarší zkamenělý květní pupen. To konečně potvrdilo fosilní důkazy a údaje, které naznačují, že se nahosemenné rostliny vyvinuly o desítky milionů let dříve, než se původně předpokládalo. Měli tedy další miliony let na to, aby se vyvíjeli a vytvářeli nové druhy.

Nejedná se o první takto významný objev pro paleobotaniku, který čínští vědci učinili. V roce 2016 našli květinu z doby před 145 miliony let. Zkamenělá rostlina, která byla pojmenována Euanthus, měla zachovalé okvětní lístky, kališní lístky (listy, které pokrývají spodní část poupěte a květu), stejně jako pestíky a tyčinky (samčí a samičí rozmnožovací části) podobné těm, které mají současné květiny. O dva roky později byla objevena další zkamenělá květina. Rostlina stará přibližně 174 milionů let byla pojmenována Nanjinganthus.

Nová fosilie byla pojmenována Florigerminis jurassica a její stáří je více než 164 milionů let. Ačkoli se nejedná o celkově nejstarší fosilní květinu, má na rozdíl od Nanjinganthu dokonale zachovalé poupě, listy i květ. Možná je to také nejzajímavější z objevů, protože vědci se domnívají, že jde o přechodné stadium mezi fanerogamními a angiogamními rostlinami, které vědci hledají již desítky let.

Zdroj: bbc.com, sp.lyellcollection.org