Ředitel ČT Chudárek: Navrhujeme jiné řešení koncesionářských poplatků než ze státního rozpočtu
Sledovat v Google Zprávách
Téma koncesionářských poplatků v posledních týdnech hýbe celým Českem. Nejprve se řešilo jejich úplné zrušení a zavedení financování prostřednictvím státního rozpočtu. Teď je ovšem na stole další návrh, takže nakonec možná všechno bude úplně jinak.
Ředitel České televize Hynek Chudárek vzal v úvahu i to, že financování veřejnoprávních médií by mohlo fungovat také na základě úplně jiného modelu. Sdělil, že existuje i jiné řešení než úhrada ze státního rozpočtu, a to dokonce bez toho, aniž by občané byli zatíženi nějakými poplatky.
Co se řešilo na schůzce premiéra a Hynka Chudárka
Dne 29. října 2026 se konala schůzka premiéra a ředitele ČT. Na té se řešily možné modely financování veřejnoprávních médií. Generální ředitel Českého rozhlasu René Zavoral ovšem pozvaný nebyl. Ten k tomu sdělil, že ho mrzí, že pan premiér evidentně nepovažuje za důležité hovořit i s Českým rozhlasem.
Po skončení schůzky k tomu ředitel ČT sdělil následující: „Bavili jsme se o tom, že by Česká televize a Český rozhlas mohly být financované jiným způsobem než ze státního rozpočtu, aniž by byli občané zatíženi poplatky. Je tam nějaká inspirace severskými zeměmi, o které pan premiér uvažuje.“ Další podrobnější informace ovšem neuvedl. Na schůzce se na ničem konkrétním prozatím nedohodli, řešili se spíše jen případné možné varianty.
Jak funguje financování v severských zemích
Financování veřejnoprávních médií v severských zemích (Švédsko, Finsko, Norsko a Dánsko) v minulosti opustilo klasický systém koncesionářských poplatků vázaných na vlastnictví televize či rádia. Následně přešlo na transparentní daňové nebo rozpočtové modely. Hynek Chudárek prozatím nesdělil, který z těchto modelů by u nás přicházel v úvahu. Nedostal ani příslib žádného dalšího jednání.
Ve Švédsku byly koncesionářské poplatky zrušeny již v roce 2019 a od té doby funguje způsob financování prostřednictvím účelové veřejnoprávní daně. Jedná se o 1 % zdanitelného příjmu, je však stanoven strop (pro rok 2026 maximálně 1 184 SEK). Správu peněz i jejich přidělování médiím zajišťuje státní správa prostřednictvím speciálního účtu, a nikoliv přímé rozhodování politiků.
Ve Finsku došlo ke zrušení klasických poplatků dokonce už v roce 2013. Nahradila je speciální mediální daň (2,5 % z příjmu se stropem do 160 eur ročně). V Norsku v roce 202 koncesionářský systém přešel na financování přímo ze státního rozpočtu (v rámci všeobecných daňových příjmů státu, s úpravou osobních odpočtů). Podobný systém plateb za veřejnoprávní média byl zaveden i v Dánsku.
V úvahu připadá ještě i další varianta
Andrej Babiš otočil už koncem října. Ustupuje od svého původního návrhu a připouští i možnost dobrovolného placení poplatků. Naopak tento krok představuje posun v dosavadních vládních plánech, které původně počítaly s plným zrušením těchto poplatků a přechodem na financování médií veřejné služby přímo ze státního rozpočtu. V rámci druhého čtení chce proto předložit pozměňovací návrh.
Kdy se financování ČT a ČRO změní?
Forma nového financování ČT a ČRo bude dohodnuta během prvního pololetí příštího roku. V současné době se legislativní návrh nachází ve fázi projednávání v Poslanecké sněmovně. Celý proces se ovšem nyní může protáhnout či pozměnit kvůli avizovanému zásahu premiéra Andreje Babiše.
Zákon musí po schválení Sněmovnou projít ještě Senátem a získat podpis prezidenta. Finální termín účinnosti tak bude jasnější až po schválení definitivního znění zákona.
Myslíte si, že by měl být zachován stávající způsob financování veřejnoprávních médií nebo se přikláníte k některému ze severských modelů?
Zdroj: Novinky, CEDMO, iRozhlas
