Vědci zjistili, že šedivé vlasy jsou známkou dobrého zdraví
Sledovat v Google Zprávách
Většina z nás vnímá první šedivý vlas jako neúprosnou připomínku stárnutí. Někteří lidé jej dokonce spojují s možným rizikem některého z mnoha onemocnění. A tak není divu, že mnoho lidí řeší šediny okamžitým obarvením. Podle nejnovějších zjištění to ovšem vypadá, že tělo má ke ztrátě barvy vlasů dobrý důvod. Dle vědců může jít o obranný mechanismus, který brání poškozeným buňkám ve vlasových folikulech, aby se zvrhly v rakovinné bujení.
A ačkoliv studie na toto téma jsou teprve v plenkách a dosavadní výzkumy byly prováděny primárně na hlodavcích, vypadá to, že k šedivění vlasů má tělo skutečně dobrý důvod.
Zdravotní rizika skrytá za šedivěním
Ještě než se dostaneme k výsledkům nové studie, je dobré podotknout, že šedivění může naznačovat, že s tělem něco není v pořádku. Zejména se to týká situací, kdy ke ztrátě vlasového pigmentu dojde poměrně rychle a u osob v mladém věku. V takovém případě může být na vině například nedostatek vitamínu B12, který je naprosto klíčový pro správnou obnovu buněk.
Stejně tak mohou barvu vlasů ovlivnit onemocnění štítné žlázy, autoimunitní poruchy a v krajním případě také nejrůznější typy nádorů. Pokud se však jedná o šedivění způsobené věkem, není samozřejmě důvod panikařit.
Jak probíhá šedivění?
Ačkoliv si to mnoho lidí myslí, vlasy ve skutečnosti nešednou přímo na hlavě. Jakmile vlas jednou vyroste z hlavy, jeho barva se nikdy nezmění. To, co nazýváme šedivěním, se odehrává až při obnově. Jakmile starý vlas vypadne, na jeho místě se začne tvořit nový, který může být šedivý. Pokud buňky v kořínku kvůli věku, genetice nebo zmiňovanému onemocnění přestanou vyrábět barvivo, vyrostou nové vlasy šedivé.
Svoji roli hraje i stres, a to hned dvěma způsoby. Jednak může urychlit vypadávání vlasů, čímž se dříve odhalí nastupující šediny. Novější studie však ukazují i přímou cestu, kdy stresové hormony mohou aktivovat nervový systém natolik, že se zásoba kmenových buněk v kořínku vyčerpá mnohem dříve, než by odpovídalo věku.
Co přináší nová studie?
Abychom pochopili závěry japonské studie, je zapotřebí se podívat na vlasový kořínek, kde sídlí buňky zodpovědné mimo jiné za barvu našich vlasů. Působením nejrůznějších faktorů, jako je například sluneční záření, toxiny nebo třeba záněty, dochází k poškození naší DNA. Jak stárneme, drobné škody na DNA se akumulují.
V určitém bodě pak, podle závěrů zmiňovaného výzkumu, má naše tělo dvě možnosti. Buď nechá poškozené buňky dále množit, čímž riskuje vznik nebezpečného nádoru, nebo je donutí k předčasnému dozrání a následnému zániku.
Pokud se tělo rozhodne pro druhou možnost, znamená to, že se kmenové buňky v našich vlasových koříncích změní na zralé melanocyty. Tím se sice ztratí zdroj barviva a vlas zešedne, ale zároveň se tělo zbaví rizika. Šedivění je tedy v podstatě možným důkazem toho, že tělo úspěšně odstranilo nebezpečné buňky dříve, než stihly napáchat nějakou škodu.
U laboratorních zvířat se ukázalo, že když tato „pojistka“ selhala a poškozené kmenové buňky se dál dělily, dramaticky vzrostlo riziko, že v daném místě vznikne melanom. Buňka raději přestane produkovat barevný pigment, než aby se nekontrolovaně množila a ohrozila organismus.
Je na čase se radovat?
I když jsou tyto poznatky fascinující, na definitivní závěry je zatím brzy. Hlavní limitací zmíněné studie je fakt, že dosavadní výzkumy probíhaly primárně na laboratorních myších a zajímaly se konkrétně o riziko vzniku melanomu, tedy rakoviny kůže. Nelze automaticky tvrdit, že šediny chrání před rakovinou a šedivění rozhodně není stoprocentní záruka zdraví.
I když na nějaké definitivní závěry je zatím ještě brzy, nejnovější studie nám říká, že bychom z našich šedin neměli být nutně melancholičtí. Namísto stárnutí v nich můžeme vidět spíše funkční obranu a přirozený proces, který se dříve či později děje všem. A přeci jen je důležitější zůstat zdravý než působit mladistvě.
Použité zdroje: Science Alert, Harvard Health
