Archeologové si mysleli, že na farmě našli staré kabely. Ve skutečnosti to byl vzácný vikingský poklad
Sledovat v Google Zprávách
Hledači pokladů procházejí přírodou s detektory kovů v marné snaze najít poklad. Někdy však bývá objeven náhodně. To se stalo archeologům na jedné farmě v norských horách. To, co považovali za staré kabely a pokroucené dráty, byl ve skutečnosti vzácný vikingský poklad.
Na místě oné farmy v norských horách kdysi stála velká vikingská farma. Její majitelé v ní zakopali stříbrný poklad. Vikingové si nesmírně cenili stříbro. Pravděpodobně díky tomu, že na jejich území se nenacházela žádná jeho naleziště a museli ho proto dovážet ze zahraničí. Sloužilo jim nejen k výrobě šperků, ale také jako měna.
Chtěl si jen postavit silnici
Majitel farmy poblíž Årdalu severozápadně od Osla, Tårn Sigve Schmidt neměl v úmyslu hledat poklad. Chtěl si jen na svém pozemku postavit silnici. Nejprve si pozval na místo, kde chtěl postavit silnici, archeology, jak mu ukládal zákon. Na místě, kde plánoval stavbu silnice, kdysi stále vikingská osada. Přivolaní odborníci z Univerzity ve Stavangeru narazili na vikingský poklad.
Domnělé staré dráty
Archeologové si nejprve mysleli, že se jedná o staré dráty či staré kabely. Při bližší prohlídce zjistili, že objevili vzácný poklad z doby před více než 1100 lety. „Nejdřív jsem si myslel, že jde o nějaké kroucené měděné dráty, které se často nacházejí v zemědělské půdě,“ sdělil archeolog Ola Tengesdal Lygre, „ale když jsem viděl, že jich je několik vedle sebe a že to vůbec nebyly měděné, ale stříbrné, uvědomil jsem si, že jsme našli něco vzrušujícího.“
„Tohle je rozhodně to největší, co jsem ve své kariéře zažil,“ svěřil se Volker Demuth, projektový manažer Archeologického muzea na Univerzitě ve Stavangeru. „Jedná se o unikátní nález, protože takové předměty jen velmi zřídka nacházíme přesně tam, kde byly umístěny. Zpravidla se takové cenné předměty objevují na polích, která byla zorána.“
Vikingské stříbro
Na první pohled vypadaly jako bezcenné staré dráty. Tyto dráty byly naskládány vedle sebe, působily dojmem, že jsou tímto způsobem úmyslně uložené. Z drátů, které se k ničemu nehodí, se vyklubaly tlusté, stříbrné, zdobené náramky z 9. století, které se vzájemně překrývaly. Ležely 20 centimetrů pod zemí, pod tehdejší podlahou malého domku, sloužícího jako obydlí pro otroky.
Jejich styl je podobný provedení náramků, objevených v roce 1769 na jiné farmě. Archeologové zatím nevyloučili souvislost mezi oběma nálezy. Náramky byly i s blokem zeminy, ve které byly nalezeny, převezeny do muzea. Kromě pořízení rentgenových snímků budou otestovaný vzorky zeminy s cílem získat širší obraz o prostředí.
Podle ředitele muzea, Oleho Madsena, budou náramky brzy veřejně vystaveny. Výzkum archeologů v okolí farmy nekončí. Naopak bude pokračovat. Archeologové totiž doufají, že objeví další předměty, svědčící o životě Vikingů.
Další nález
Archeologové kromě stříbrných náramků nalezli hrnčířské nádoby z mastku, čepe nožů a brousící kameny. Tento nález odkazuje na stopy tehdejšího každodenního života. Stopy po rozsáhlém požáru svědčí o tom, že se farma pravděpodobně v době nepokojů během vikingské éry v Norsku, trvající od roku 800 n. l. do roku 1050 n.l., stala cílem žhářů. Její obyvatelé před tím, než utekli do hor, ukryli to, co považovali za cenné.
Proč byly náramky ukryty pod obydlím otroků?
Ukrýt cennosti pod podlahu obydlí otroků je velmi neobvyklé. Podle archeologů to bylo geniální řešení. Žháři měli v úmyslu nejen zapálit farmu, ale nejprve ji vyloupit. Její obyvatelé museli rychle najít bezpečný úkryt pro své cennosti. Útočníci pravděpodobně prohledávali hlavní budovy, skromného obydlí pro otroky si však nevšímali. Byli přesvědčeni, že pokud se obyvatelům podařilo skrýt cennosti, zakopali je pod podlahou v některé z hlavních budov.
Důmyslnost tehdejších majitelů farmy nám zanechává odkaz. V době krize si schovejte své nejcennější věci na to nejméně pravděpodobné místo, na kterém nikoho nenapadne hledat.
Zdroj: popularmechanics.com, lovecpokladu.cz
