Toto je důvod, proč byste měli mobilní telefon aspoň 1x denně restartovat
Sledovat v Google Zprávách
Mobil dnes považujeme za samozřejmost a stejně tak i naši dostupnost. Ráno vstaneme, vytáhneme jej z nabíječky a až do večera je našim parťákem. Prostě musí fungovat pořád a okamžitě. Na něco však zapomínáme.
Jak často restartujete telefon? Možná to považujete jen za otravné pravidlo, které platilo před pár lety, ale realita je jiná. Nechávat restart až na chvíle, kdy už úplně zamrzne by se nemělo hned z několika důvodů a vycházejí právě z technologie mobilních telefonů.
Konec éry „vždy zapnuto“
Před lety výrobci telefonů či bezpečnostní analytici z NSA doporučovali restartovat telefon aspoň jednou týdně. Dnes je však situace jiná. S pokrokem v chytrých zařízeních, stále větších nároků mobilních aplikací a propracovaností neustále inovovaných kybernetických hrozeb se tento doporučovaný interval výrazně zkrátil, a to na 24 hodin.
Proč jen jeden den? Nejedná se o žádnou „babskou radu“, ale o technickou nutnost, která je podložena tím, jak fungují procesory, operační paměť, a především pak moderní bezpečnostní protokoly.
„Na tohle mám appku“
Na fórech, ale i v servisních střediscích můžete často slyšet uživatele, kteří jsou přesvědčeni, že se jejich telefon, díky speciální aplikaci umí čistit sám. V tomto ohledu mají částečnou pravdu. Mobily (Android i iOS) mají dokonce zabudované mechanismy, které na pozadí ukončují neaktivní aplikace, když už je nemůže utáhnout.
Ale toto řekněme čištění není dostatečně hluboké. S každou hodinou provozu se v telefonu hromadí digitální odpad v podobě chyb v ovladačích, fragmentovaných dat a takzvaných „zombie procesů“. Co jsou zombie procesy? Jedná se vlastně o zbytky kódů, které už pro provoz telefonu nedělají nic užitečného, ale stále visí v paměti a polykají výkon a energii zcela zbytečně. Zbavíte se jich jednoduše, prostě telefon restartujete.
Proč RAM potřebuje zapomenout?
Možná nepatříte k těm, co mají telefon neustále v ruce, a tak si říkáte, že se vás to netýká. Jasně u vás nebude přetížený procesor, ale operační paměť (RAM) je stále pod proudem a tím pádem udržuje všechna data, včetně vašeho ranního budíku.
RAMku si můžete jednoduše představit jako váš pracovní stůl. Ráno je čistý, ale během dne se na něm kupí papíry. I když některé vyhodíte, vzniká chaos. No a aplikace to mají podobně, a ještě k tomu často trpí úniky paměti, kdy si půjčí část kapacity, ale po ukončení ji systému nevrátí celou.
Daň za neustálý běh
Stejně jako vy, kteří kolikrát odcházíte z práce z plnou hlavou i telefon pak musí složitě komprimovat data v paměti, aby vůbec fungoval, což stojí výkon procesoru a samozřejmě baterii. Výsledkem je, že se telefon začne sekat, animace ztrácí plynulost a přepínání aplikací trvá věčnost.
Právě v tu chvíli funguje restart jako smetení všeho ze stolu do koše, abyste i zítra mohli začít s čistým štítem, maximální kapacitou a bez fragmentace, která by brzdila náročné hry nebo přehrávání videa ve vysokém rozlišení.
Android a iOS pracují každý trochu jinak, ale ve finále? Stejně
Pro mobily s operačním systémem Android jsou typickým nešvarem zmíněné zombie procesy a postupné kynutí systémových služeb. Pokud například klíčový proces system_server nabobtná na pětinásobek své běžné velikosti, systém si s tím sám neporadí, protože restart této služby by shodil celý telefon, a proto musíte zasáhnout vy, a to manuálně.
Na druhé straně barikády bojují iPhony s takzvanou „Wired Memory“, tedy pamětí, kterou systém nemůže odložit ani zkomprimovat. Jakmile se tento prostor zaplní, iOS začne v sebeobraně na tvrdo zavírat aplikace na pozadí. Jak to poznáte? Snadno! Stačí odepsat na zprávu, vrátit se k rozkoukanému videu na YouTube a sledovat, jak se načítá znovu od nuly. Denní restart toto sevření uvolní a vrátí multitaskingu plynulost.
Co ví NSA a vy byste měli taky
Z pohledu bezpečnosti je denní restart možná ještě důležitější. Současný malware se totiž mění a útočníci jsou stále kreativnější. Pro vás jako uživatele je důležité vědět, že škodlivý kód často žije pouze v operační paměti a nezapisuje se na pevný disk, kde by ho našel antivirus.
V praxi to tedy znamená, že když telefon restartujete, fyzicky odpojíte paměť od elektřiny a data v ní – včetně případného viru – se nenávratně zničí. Útočník by vás musel infikovat znovu.
Restart navíc nutí telefon znovu ověřit integritu systému pomocí funkce Secure Boot. Pokud by se virus pokusil zapsat natrvalo, telefon při startu pozná změnu a odmítne nastartovat. Denní restart tak omezuje hackerům časové okno, kdy vás mohou sledovat, na maximálně jeden den.
Když software narazí na fyziku
Opomenout nesmíme ani hardwarovou stránku věci. Už se vám stalo, že telefon ukazoval plný signál, ale nešlo se dovolat, nebo se přístroj bez zjevného důvodu přehříval? V tomto případě se jedná o „zaseknutí“ firmwaru modemu nebo teplotních čidel. Prosté přepnutí do režimu letadlo je jen softwarový příkaz, který nemusí hardware skutečně resetovat. Až plný restart donutí čipy, aby se znovu a správně přihlásily do sítě a zkalibrovaly senzory.
Obavy o baterii jsou zbytečné
Obavy o baterii jsou přitom liché. Ačkoliv startování systému spotřebuje třeba jedno až dvě procenta kapacity, jeden zaseknutý proces na pozadí vám může „vypít“ deset procent baterie za hodinu. Z energetického hlediska je tedy restart výhodnou pojistkou a moderní paměťová úložiště jsou na takovou zátěž stavěná, takže se nemusíte bát ani o životnost telefonu.
Najdete si tedy tu minutu denně pro váš telefon?
Restartování telefonu tak není přiznáním porážky, ale tou nejlepší údržbou, kterou mu můžete dopřát. Jediným úkonem získáte hned trojí benefit. Telefon bude každé ráno reagovat svižně jako nový, zároveň tím vymažete stopy z paměti, čímž ztížíte práci hackerům, a v neposlední řadě předejdete pádům aplikací či problémům se signálem.
Ať už si nastavíte automatický restart na třetí hodinu ranní, což umí většina Androidů přímo v nastavení, nebo si z toho uděláte ranní rituál u kávy, vašemu digitálnímu životu to jen prospěje.
Zdroje: pcmag.com, medium.com
