Je stand-by režim opravdu taková díra na peněženku, jak se straší? Vypočítali jsme za vás, kolik stojí provoz běžných spotřebičů
Sledovat v Google Zprávách
Pohotovostní režim se dříve považoval za tichého žrouta elektřiny. Jenže nové evropské limity spotřebu razantně omezily. Ukazuje se, že moderní televize nebo nabíječky v zásuvce stojí za rok jen pár korun. Výjimkou jsou herní konzole či set-top boxy, které mohou stát i několik stovek.
V devadesátých letech a na počátku tisíciletí bylo běžné, že televize, videa nebo satelitní přijímače odebíraly v pohotovosti několik wattů. Při celoročním provozu šlo o desítky až stovky korun ročně. Evropská unie proto postupně zpřísňovala požadavky na účinnost. Od 9. května 2025 vstupují v platnost nová pravidla, která omezují spotřebu v režimu stand-by na 0,5 W a u zařízení s displejem na 0,8 W.
Díky tomu má dnešní televize či monitor většinou spotřebu jen okolo 0,3 až 0,5 W. Na účtu za elektřinu to znamená zhruba 16 až 33 korun za rok, i když je přístroj v pohotovosti celý den. Reálný dopad na peněženku je tedy minimální.
Kde naopak proud teče zbytečně
Výraznější spotřebu mají zařízení, která zůstávají aktivně připojená k síti. Typickým příkladem jsou herní konzole s rychlým startem, set-top boxy nebo routery.
- PlayStation 5: v režimu „Rest Mode“ bez napájení USB odebírá 0,3 až 1 W, což odpovídá přibližně 33 korunám ročně. Když ale nechá uživatel zapnuté napájení přes USB a možnost „Zůstat připojen k internetu“, spotřeba stoupne až na 3,6 W a ročně to znamená 118 až 236 korun.
- Xbox Series X|S: úsporný režim „Energy Saver“ má spotřebu kolem 0,5 W (asi 33 korun ročně), zatímco rychlý start „Sleep“ drží konzoli v pohotovosti na úrovni 10–15 W. To může dělat 394 až 788 korun ročně.
- Set-top box s aktivním tunerem a elektronickým programovým průvodcem může brát až 8 W. Při běhu nonstop jde o více než 70 kWh ročně, tedy přes 500 korun.
- Domácí router, který běží 24 hodin denně, spotřebuje přibližně 10 W. To znamená kolem 600 až 700 korun ročně, víc než veškerý zbytek stand-by spotřeby v domácnosti dohromady.
Kde už nemá cenu vypínat
Některé drobnosti, které lidé ze zvyku vytahují ze zásuvky, dnes nemají smysl.
Moderní nabíječky mobilů musejí podle evropského nařízení splnit horní limit 0,075 W bez zátěže. I kdyby zůstaly v zásuvce celý rok, spotřebují jen asi 0,33 kWh – tedy 2 až 3 koruny. Také mikrovlnky s digitálními hodinami mají limit 0,8 W. I při zapojení po celý rok to představuje kolem 53 korun. Vyplatí se tedy spíš kontrolovat, zda nemají zapnuté trvalé podsvícení displeje nebo funkci rychlého startu.
Co skutečně ovlivní účet za elektřinu
Souhrn ukazuje, že obávaný stand-by režim už není velký problém. U běžných moderních zařízení se pohybujeme v řádu jednotek wattů, tedy maximálně desítek korun za rok. Podstatně větší vliv na účty mají spotřebiče, které zůstávají aktivní a nejsou ve skutečném úsporném režimu. Hlavní úspora proto přichází až v momentě, kdy uživatel vypne rychlý start u konzole nebo přepne set-top box do hlubokého spánku.
Podle odborníků z energetických agentur se tak dnes vyplatí spíše sledovat celkovou dobu provozu než samotný pohotovostní odběr. „Rozdíl mezi moderním a starším zařízením může být i desetinásobný, a v domácnosti se to nasčítá,“ shodují se specialisté na ekodesign.
Shrnutí v číslech
- Moderní TV v stand-by: 16–33 Kč/rok
- Starší TV s rychlým startem: až 197 Kč/rok
- PS5 Rest Mode + napájení USB: 236 Kč/rok
- Xbox „Sleep“: 394–788 Kč/rok
- Set-top box v síti: až 526 Kč/rok
- Nabíječka v zásuvce: 2–5 Kč/rok
- Router běžící nepřetržitě: 606–730 Kč/rok
Z těchto čísel vyplývá, že stand-by režim většiny spotřebičů je dnes jen drobnou položkou, zatímco trvale aktivní zařízení mohou tvořit až desetinu roční spotřeby běžného bytu.
Strašení „žrouty ve stand-by“ dnes neodpovídá realitě. Díky přísným evropským limitům se pohotovostní režim stal téměř zanedbatelným. Vyplatí se však hlídat rychlé starty konzolí, aktivní set-top boxy a síťové prvky, které mají mnohonásobně vyšší odběr než běžná televize v klidu.
Zdroje: Energy, Energozrouti, TZB-Info
