Při této rychlosti má auto nejnižší spotřebu. I rozdíl 5 km/h způsobí průvan v peněžence
Sledovat v Google Zprávách
Nejnižší spotřeba vychází z fyziky i z reálných měření. Auto je nejúspornější v klidném tempu na vyšší rychlostní stupeň a při nízkých stabilních otáčkách. U běžných vozů vychází sladké pásmo zhruba mezi 70 a 90 km/h. Jakmile tempo roste, prudce přibývá aerodynamický odpor a účtenka narůstá. I rozdíl pouhých 5 km/h znamená měřitelný zásah do nákladů.
Odpor vzduchu roste s druhou mocninou rychlosti. V praxi to znamená, že energie potřebná na udržení tempa stoupá tím rychleji, čím rychleji se jede. V okolí 90 km/h už tvoří aerodynamika většinu všech ztrát, často 60 až 70 procent, takže další navýšení rychlosti se promítá do spotřeby citelněji než třeba zapnutí klimatizace nebo pár kilogramů navíc v kufru.
U spalovacích motorů se navíc přidává fakt, že s rostoucím tempem se častěji ocitají mimo pásmo nejlepší účinnosti. Výsledkem je dvojí efekt. Nejen že vzduch brzdí stále víc, ale motor zároveň běží méně výhodně. Elektromobily mají samotný pohon velmi účinný, proto u nich hraje aerodynamika ještě dominantnější roli, a rozdíly mezi ustálenými rychlostmi se výrazněji projeví na dojezdu.
Pět kilometrů navíc v peněžence
Zvýšení tempa z 90 na 95 km/h zvedne samotnou „aero“ složku zhruba o 11,4 procenta. Protože při devadesátce tvoří aerodynamika větší část ztrát, vychází pro celkovou spotřebu realistické navýšení přibližně o 7,4 procenta. Níže jsou modelové výpočty na 100 km s orientačními průměrnými cenami používanými pro cestovní náhrady v roce 2025: Natural 95 = 35,80 Kč/l, nafta = 34,70 Kč/l, elektřina = 7,70 Kč/kWh.
Benzin
Základ: 6,0 l/100 km při 90 km/h
Při 95 km/h: 6,45 l/100 km
Rozdíl: 0,45 l, tedy zhruba +16 Kč / 100 km. Na 10 000 km to dělá asi +1 600 Kč.
Nafta
Základ: 5,0 l/100 km při 90 km/h
Při 95 km/h: 5,37 l/100 km
Rozdíl: 0,37 l, tedy přibližně +13 Kč / 100 km. Na 10 000 km kolem +1 290 Kč.
Elektro
Základ: 17,0 kWh/100 km při 90 km/h
Při 95 km/h: 18,36 kWh/100 km
Rozdíl: 1,36 kWh, tedy asi +10 až 11 Kč / 100 km. Na 10 000 km přibližně +1 050 Kč.
U vyšších rychlostí rozdíly dále rostou. Přechod ze 120 na 125 km/h zvedne aerodynamickou část přibližně o 8,5 procenta. Jelikož při dálničním tempu tvoří aerodynamika ještě výraznější podíl, vyjde celkové navýšení spotřeby přibližně na 6 až 7 procent. U elektromobilů se to obvykle projeví také poklesem dojezdu o několik procent na každých pár kilometrů v hodině navíc.
Benzin, nafta, elektro. Jaké je optimum?
Benzin
Nejnižší spotřeba bývá při ustálené jízdě v nejvyšším převodu a při nízkých stabilních otáčkách. Optimální pásmo rychlosti vychází pro běžné vozy často 70 až 90 km/h. Nad 90 až 100 km/h začíná spotřeba přibývat rychleji.
Nafta
Diesely mají širší pásmo dobré účinnosti v nižších otáčkách a zvládají úsporné tempo v nejvyšším stupni velmi dobře právě v oblasti 70 až 90 km/h. Jakmile rychlost stoupá nad 100 km/h, začne dominovat odpor vzduchu a trend se láme.
Elektro
Absolutní minimum ve Wh/km vychází často mezi 50 a 80 km/h. V reálných dálničních rychlostech mívají elektromobily výraznější nárůst spotřeby než spalovací vozy, což je důvod, proč jednotné testy dojezdu na ustálenou vyšší rychlost vycházejí citlivě na každých pár kilometrů v hodině.
Otáčky a řazení v praxi
Obecné pravidlo zní: nejvyšší možný převod, nízké stabilní otáčky, ale bez podtáčení. Motor by měl běžet v okolí pásma, kde má dobrý točivý moment a účinnost.
Benzin
Při běžné akceleraci dává smysl řadit svižně tak, aby se po přeřazení otáčky ustálily kolem 2 000 až 2 500 ot/min. V ustálené jízdě je výhodné držet 2 000 až 2 500 ot/min a jet na nejvyšší stupeň, který to dovolí bez vibrací a bez potřeby častého podřazování.
Nafta
Diesel snese nižší otáčky. Po přeřazení se vyplatí cílit na 1 500 až 2 200 ot/min a využívat točivý moment, který mívá vrchol v poměrně nízkém pásmu. V mírném stoupání je vhodné dřívější podřazení, aby motor nepracoval dlouho pod hranicí komfortního pásma.
Automaty a hybridy
Moderní automaty v režimech Eco drží vysoké stupně a nízké otáčky samy. U full-hybridů řídí otáčky řídicí jednotka podle zatížení, řidič ovlivní spotřebu hlavně plynulostí, včasným uvolněním plynu a předvídáním dopravní situace.
V praxi dává smysl porovnat dvě ustálená tempa. Například při srovnání 100 a 120 km/h vychází u běžných benzinových a naftových aut nárůst spotřeby o 20 až 30 procent. U elektromobilů se při přechodu z 90 na 120 km/h často ukáže +30 až +50 procent ve spotřebě, a tedy nižší dojezd. Čísla se liší modelem, počasím, teplotou a větrem.
Praktický plán pro levnější jízdu
Udržet plynulou jízdu
Každá prudká akce s plynem zvedne spotřebu více než kratší doba jemného zrychlení. V hustém provozu pomáhá držet odstup a vyhlazovat vlny rychlosti.
Co nejvyšší kvalt
Kde to auto zvládne bez chvění, pomůže zařadit vyšší stupeň a udržet nižší otáčky. Motor pak pracuje v účinnější oblasti.
Zbytečné kilometry navíc
Když trasa dovolí jet 90 namísto 95 km/h, u dlouhých cest to udělá stovky korun ročně. U elektromobilu navíc přibude rezerva dojezdu, která ušetří čas u nabíječky.
Shrnutí pro řidiče
Nejnižší spotřeba se odehrává v okolí 70 až 90 km/h v nejvyšším převodu a při nízkých stabilních otáčkách. Navýšení tempa o pouhých 5 km/h přidá u běžných aut přibližně 6 až 8 procent k celkové spotřebě. V penězích to znamená zhruba +10 až +16 Kč na 100 km podle typu pohonu při uvedených cenách. Na delším nájezdu jde o tisíce korun ročně. Stačí tedy klidnější pravá jízdní část, plynulá práce s plynem a včasné řazení nahoru.
Zdroje: Energy.gov – Driving More Efficiently; AFDC (Argonne) – Fuel Economy at Various; Driving Speeds; AA – How to drive economically
