Vědci zachytili zvláštní signál z hlubokého vesmíru. Nikdo zatím netuší, odkud přichází

Je vesmír konečný? Existuje v něm život, podobně jako na Zemi? A co jsou záhadné signály, které k nám z hlubin vesmíru občas dorazí? Některé lze vědecky vysvětlit, ale jiné ani samotní vědci nechápou. Pojďme se podívat, co všechno se o vesmírných signálech ví a kam až sahá lidská představivost. 

15. srpna 1977 astronom Jerry Ehman zachytil silný rádiový signál z vesmíru. Byl silný a nečekaný, takže si astronom na papír s údaji poznamenal slovíčko „WOW.” Tak se události a signálu také dodnes říká.

Jaké jsou největší záhady vesmíru

Vědci už mnoho let řeší několik nevyjasněných záhad, které jim nedávají spát. A popravdě, existence mimozemského života patří spíše mezi okrajová témata. Mnohem zásadnější jsou pro ně fyzikální otázky, které se dotýkají samotných procesů ve vesmíru.

Velkou záhadou je například prokázaná existence tzv. temné hmoty. Vesmír totiž nejsou jen hvězdy, planety, záření a shluky plynu a prachu. Podstatnou část tvoří neviditelná hmota, která nevyzařuje vůbec žádné světlo ani elektromagnetické záření. To znamená, že je nepozorovatelná a dodnes ani nevíme, z čeho se skládá. Jak víme, že existuje? Díky gravitaci. Vytváří totiž gravitační jevy, které jakoby celý vesmír a galaxie v něm udržuje pohromadě. Mimo jiné ovlivňuje rotaci hvězd a zakřivení paprsků světla.

Další nejasností je, jak a proč se vesmír rozpíná. Respektive co stojí za tou velkou silou, díky které k rozpínání neustále dochází. Někdy se tomu říká temná energie. Jednou z příčin byla považována energie samotného vakua, ovšem to se dosud nepotvrdilo, protože vědcům nesouhlasí hodnoty z výpočtů kvantové teorie pole, kdy je energie vakua podstatně vyšší než v reálu.

Zcela pohlceni jsou aktuálně vědci do zkoumání černých děr a jejich vzniku. Zejména se to týká supermasivních černých děr. Některé z nich se datují do počátku vzniku vesmíru a přesto je jejich neuvěřitelná hmotnost stejná od jejich vzniku. To znamená, že tuto hmotnost musely černé díry nabýt extrémně rychle.

Jasný není ani důvod, proč vesmír vypadá zrovna tak, jak vypadá. Nejde totiž o úplně náhodné rozmístění galaxií, které se většinou seskupují do struktur, které jsou podobné vláknům. Tak mimochodem vznikají kupy a superkupy galaxií. Vedle toho jsou oblasti, které jsou úplně prázdné.

Všechna tato témata zároveň vyvolávají otázky, jak velký ve skutečnosti vesmír je, zda má nějaké hranice, nebo je opravdu nekonečný, ale také co se stane, jakmile se přestane rozpínat a naopak se smrští. K tomu se vědci snaží rozlousknout další téma a sice tajemné signály, které k nám na Zemi občas doputují.

Jak se vypořádat s rychlými rádiovými vlnami

Astrofyzici už si mnohé roky lámou hlavu nad jedním fenoménem, který patří mezi vůbec největší záhady vesmíru. A těmi jsou rychlé rádiové záblesky (FRB – Fast Radio Bursts). Jsou tak krátké, že trvají pouze milisekundy, ale jde o neuvěřitelně silné pulsy rádiových vln. A to záhadné na nich je, že pochází ze vzdáleného hlubokého vesmíru. Některé z nich se ale vědcům přece jen podařilo lokalizovat.

První FRB se objevil v roce 2007. Vědci na něj přišli přes radioteleskop Parkes. Od té doby se objevilo více než tisíc záblesků a některé se dokonce opakovaly.

Do nedávné doby astronomové předpokládali, že tyto FRB vznikají v aktivních a poměrně mladých galaxiích, ve kterých se teprve tvoří hvězdy. Tyto galaxie jsou totiž prostorem, kde vybuchují supernovy nebo ve kterých se nachází neutronové hvězdy (magnetary). A právě magnetary se silným magnetickým polem obvykle vyvolávají výboj, který generuje FRB. Také se ovšem hovoří o tom, že tyto záblesky způsobuje něco, co vědci ještě nedokázali v teoriích dokázat, tedy neznámé procesy, včetně krajně možného mimozemského kontaktu.

Nejtajemnější FRB záblesky:

• Jeden z nejjasnějších FRB záblesků se objevil v roce 2025, který pocházel z galaxie, která je poměrně blízko té naší, tedy 130 milionů světelných let. Díky tomu jej mohli vědci lokalizovat na několik desítek světelných let a to do galaxie NGC 4141. Šlo o nejpřesnější lokalizaci FRB záblesku v historii.
• Naopak další záblesk zachycený radioteleskopem v Jižní Africe pochází ze vzdálenosti 11 miliard světelných let a je tedy nejvzdálenější.
• Jedním z nejpřekvapivějších záblesků patří ten z roku 2024. Opakoval se vícekrát a záhadou je, že pocházel z mrtvé galaxie, ve které se nenacházela žádná hvězdotvorná aktivita. Nakonec se ukázalo, že možným vysvětlením je okraj galaxie, kde by k nějaké aktivitě docházet mohlo. To narušilo teorii o tom, že signály pocházejí z centrálnějších částí galaxií.

Co nakonec vědecké poznatky ukáží a pochopíme zmíněné jevy vůbec někdy? Faktem je, že lidstvo zná a dokáže pozorovat pouze 5 % vesmíru, takže ještě opravdu máme velký kus cesty před sebou.

Zdroje: novinky, news.berkeley, phys