Češi nevědí o dávce, na kterou mají nárok. Státu kvůli tomu nechávají miliardy korun

Mnoho Čechů si vůbec neuvědomuje, že mají nárok na různé sociální dávky a dotace, které by jim mohly výrazně pomoci zlepšit životní úroveň, a přitom kvůli nedostatečným informacím nebo administrativním překážkám ročně nechávají ve státním rozpočtu miliardy korun. Systém sociálních dávek v Česku prošel v posledních letech významnou reformou a vznikla například takzvaná superdávka, která od října 2025 spojuje celou řadu dřívějších podpor, údajně aby ulehčila žadatelům orientaci. Přesto je nevyužití dávkových příležitostí stále alarmující.

Mezi méně známé, ale zcela zásadní faktory ovlivňující nárok na poskytované dávky, patří například pracovní bonus, který je novinkou právě od roku 2025. Jeho smyslem je motivovat i lidi s nízkými příjmy, k práci alespoň na částečný úvazek, takže se jim skutečně vyplatí vstoupit na trh práce. Přestože přiznání práce jako zdroje příjmů je někdy paradoxně brzdou, právě tento faktor může pomoci lidem překonat hranice chudoby a povzbudit je k samostatnosti. Dávka má být zkrátka spravedlivější a pomáhat hlavně těm, kdo pasivně nespoléhají na pomoc státu, ale snaží se aktivně si vydělávat sami. Kdo nepracuje ani se o to nesnaží, zkrátí výši dávky pro celou domácnost, bez ohledu na to, jak hodně se snaží její ostatní členové.

Osvěta už funguje i na sociálních sítích

Dále je překvapivě málo využívaná dávka na pořízení nezbytných předmětů dlouhodobé potřeby, jako je pračka nebo lednice. Často lidé o této možnosti nevědí a čekají, až se stroj porouchá natolik, že pořízení nového bude najednou nevyhnutelné. Toto jednorázové finanční opatření může dosáhnout i desítek tisíc korun, což může mnoho domácností zachránit před dluhy nebo vysokými půjčkami. Mimořádná okamžitá pomoc je dávkou jednorázovou, až na výjimku a nenárokovou, na kterou vzniká nárok v okamžiku, kdy je osoba příslušným pracovištěm Úřadu práce ČR uznána za osobu v hmotné nouzi, protože se dostala do některé ze sociálních situací uvedených v zákoně. V odůvodněných případech lze dávku poskytnout opakovaně.

Výzkumy ukazují, že největší propast mezi nárokem a čerpáním dávek je v sociálně vyloučených lokalitách, kde až 70 % oprávněných domácností o dávky vůbec nežádá. Jednou z hlavních příčin je složitost administrativy, nízká informovanost, ale i stigmatizace příjemců dávek. Lidé se často bojí, že budou společensky odmítání, nebo jednoduše jen nevědí, jak správně žádat. Velkou roli hraje i omezený přístup k internetu a nízká úroveň vzdělání, které ztěžují orientaci v systému.

Novinka v oblasti sociálních dávek

Naprosto zásadní a velmi aktuální je v současnosti takzvaná superdávka – dávka státní sociální pomoci, která od 1. října pomáhá zvládnout náklady na bydlení, živobytí a výchovu dětí domácnostem s nízkými příjmy. Spojuje čtyři původní dávky do jedné, a tak umožňuje jednodušší přístup a rychlejší výplatu peněz rodinám a jednotlivcům v nouzi. Nicméně i o tuto dávku je třeba si aktivně podat žádost, a to za nových pravidel. Úřady proto vyzývají, aby se lidé zajímali o své možnosti a využili pomoci, která jim náleží. Průměrná výplata v rámci této dávky pokrývá celou řadu základních životních potřeb, a byla by proto škoda o tuto formu pravidelné pomoci od státu přijít.

Na všech pobočkách Úřadu práce ČR po celé republice proto došlo od 1. října k dočasnému rozšíření úřední doby. Díky těmto provozním opatřením bude úřad lépe zvládat zvýšený zájem veřejnosti při přechodu na nový systém dávek.

„I přes rozšířenou provozní dobu může na pobočkách ve vybraných časech docházet ke vzniku front. Doporučujeme proto stávajícím klientům využívat primárně online podání přes Klientskou zónu Jenda a vyřídit vše i mimo úřední hodiny a bez nutné osobní návštěvy,“ uvedl Karel Trpkoš, pověřený generální ředitel Úřadu práce ČR a vrchní ředitel sekce informačních technologií MPSV.