Můj děda se dožil stovky. Tvrdil, že to bylo díky jedné potravině, kterou jedl každý den

Dožít se stovky je dar, jakého se nedostane každému. Můj děda byl vitální, optimistický a až do posledních let plný energie. Když se ho lidé ptali na tajemství jeho dlouhověkosti, odpovídal, že za všechno vděčí jedné obyčejné potravině, kterou si dopřává každý den.

Dodnes si vybavuji jeho ranní rituál, kdy krajíc chleba potřel stroužkem česneku a namazal ho sádlem. Česnek si přidával snad do každé polévky a když babička připravovala bramboráky, rozmačkal jí do nich děda klidně dvě celé velké paličky. Také ho společně nakládali nebo ho děda jedl jen tak, samotný. Z česneku se zkrátka stala neodmyslitelná součást jeho života a když se ho někdo ptal, proč si bez česneku neumí představit jediný den, odpovídal: „Protože díky němu jsem zdravý jako řípa.“

Česnek je zázrak hodný medicínské pozornosti

Konzumace česneku coby léčebného preparátu není žádná babská pověra. Obsahuje řadu přírodních látek, které mají antivirové, antibakteriální, protiplísňové i protizánětlivé vlastnosti. Jednou z nejvýznamnějších látek obsažených v česneku je allicin, který podporuje imunitu, krevní oběh, funkce srdce, mozku a dokáže organismus účinně chránit před infekcemi. Podporuje produkci bílých krvinek, působí jako přírodní antibiotikum, snižuje krevní tlak, hladinu cholesterolu a dokonce dokáže vyléčit již rozjeté záněty v těle i působit preventivně proti některým typům rakoviny.

O blahodárných účincích česneku věděly již staré civilizace

Česnek patří k nejstarším léčivým rostlinám vůbec. Už staří Egypťané věřili, že dodává sílu a odvahu. V naší kultuře odjakživa patří nejen do kuchyně, uplatnil se i v magii a okultismu. Údajně totiž odhání zlé duchy i nemoci. V dávných dobách se konzumoval jako prevence před chřipkou, na jaře pomáhal detoxikovat organismus a celý rok sloužil jako koření, které dokázalo ozvláštnit i obyčejné jídlo. Zdravotní benefity konzumace česneku dnes dokazují i četné studie, naši předci tedy dobře věděli, že nejde o žádné placebo.

Stroužek syrového česneku je víc než tisíc umělých preparátů

Jako u všeho ale záleží na množství i formě, v jaké česnek přijímáte. Největší sílu má pochopitelně syrový česnek, protože obsahuje allicin, který vzniká po rozmačkání nebo nasekání česneku. Pokud necháme česnek před dalším zpracováním chvíli odležet, allicin se stihne vytvořit a vydrží i lehké tepelné úpravy. Při dlouhém vaření se sice část účinných látek ztratí, jeho antioxidační vlastnosti však zůstávají nedotčené. Sušený česnek nebo doplňky stravy s obsahem allicinu mohou sice být vhodnou alternativou, čerstvému česneku se ale nic nevyrovná.

Co dělat, když se potřebujete zbavit česnekového odéru?

Kromě vůně ranního chleba, který si děda tak rád připracoval, si vzpomínám i na stížnosti babičky na to, že děda po česneku docela smrdí. Nejspíš i vy si v jídelníčku dobře vybíráte, kdy si můžete jídlo vonící po česneku bez obav dát a kdy si jej raději odpustit. Existuje však několik triků, jak odér z česneku významně zmírnit. Po konzumaci česneku pomáhá například žvýkat čerstvou petrželovou nať nebo mátu nebo sníst jablko. Účinné je také vypít sklenici mléka nebo vypláchnout ústa citrónovou šťávou. Zajímavý efekt má i zelený čaj, který obsahuje polyfenoly neutralizující zápach. Počítejte ale s tím, že česnek se i se svým aroma z těla vyplavuje i potem a dechem, takže se ho nikdy úplně nezbavíte.

Moudrost mého dědy, kterou si nesu dál

Když děda slavil sté narozeniny, sešla se celá rodina i známí. Čekali jsme, že se děda ujme nějakého hlubokého proslovu, ale všechny nás překvapil a pronesl jen pár slov, které si budu pamatovat až do konce života. Možná to bylo tím, že už se mu na sklonku života hůř dýchalo a běžná konverzace jej vyčerpávala stejně jako vystoupat pár schodů. Ta slova zněla: „Mějte rádi lidi kolem sebe, netrapte se hloupostmi a dbejte na své zdraví.“ A tak se tím řídím. I když česneku tolik neholduju, vždycky, když ho přidávám do jídla, cítím vůni kuchyně mé babičky a slyším dědu, jak lamentuje nad novinami. A tak bych jeho slova doplnila ještě o větu: „… a řiďte se radami svých prarodičů.“

Zdroje: healthline.com, frontiersin.org, sciencedirect.com, faktaozdravi.cz