Lidstvo musí opustit Zemi do tohoto data. Jinak bude všechno zbytečné. Poslední děsivé varování Stephena Hawkinga ani nechcete slyšet

Předpovědi o budoucnosti lidstva a Země se v posledních desetiletích stávají čím dál méně doménou fantastů a pesimistů a čím dál častěji je slyšíme od samotných vědců. Zatímco většina z nás si pod koncem světa představí katastrofický film nebo vzdálenou hrozbu, která se nás už netýká, renomovaný britský fyzik Stephen Hawking opakovaně zdůrazňoval, že pokud chce naše civilizace přežít, bude muset podniknout doslova nevídaný krok – najít nový domov mimo naši planetu.

Stephen Hawking, muž, který zasvětil život zkoumání vesmíru, černých děr a fyzikálních zákonitostí, na sklonku svého života obrátil pozornost nejen k hlubokým otázkám kosmologie, ale i k problémům, které trápí dnešní svět. Přestože mu lékaři už ve 21 letech předpověděli jen několik let života kvůli těžké nemoci ALS, dokázal žít a tvořit ještě více než padesát let, přičemž zanechal za sebou stovky odborných publikací i populárně-vědeckých knih.

O to silnější byla jeho slova, když v roce 2017 varoval, že čas, který lidstvu zbývá na Zemi, je překvapivě krátký. Podle Hawkinga by lidé měli Zemi opustit nejpozději do roku 2117. Pokud tento časový rámec překročíme, čeká nás podle něj do několika století konec a všechno, co jsme kdy vytvořili, bude zbytečné. Své výpočty opíral o tři hlavní důvody, proč už naše planeta dlouhodobě není bezpečným místem k životu – kvůli přelidnění, vyčerpání přírodních zdrojů a klimatickým změnám.

Konec Země se blíží, pokud neutečeme

Při prezentaci na konferenci v Pekingu hovořil Hawking bez zbytečných servítek o tom, že pokud chceme jako druh přežít, musíme vyrazit do vesmíru – a to dřív, než bude pozdě. Podle jeho názoru není otázkou, zda se planeta stane pro lidi nevhodnou, ale spíše kdy k tomu dojde. Zvyšující se spotřeba energie, rostoucí globální teploty a neustálý růst populace nevyhnutelně vedou k situaci, kdy Země prostě nebude schopná uživit své obyvatele. Hawking nevylučoval ani další hrozby, například možnost jaderné války, šíření uměle vytvořených virů, zásah velkého asteroidu nebo katastrofální výbuch sluneční erupce. Tvrdil, že pravděpodobnost takových událostí narůstá s časem, a v horizontu několika století už podle něj téměř nebude možné se jim vyhnout, pokud budeme stále omezeni pouze na jednu planetu.

Proč Hawking tak naléhal na opuštění Země

Když Stephen Hawking hovořil o odchodu do vesmíru, nikdy to nemyslel jako populistické gesto nebo snahu vzbudit senzaci. Sám sebe označoval za optimistu, který věří v možnosti lidského ducha i technologického pokroku. Přesto vždy zůstával nohama pevně na zemi – nebo spíše ve svém elektrickém křesle, odkud dokázal sledovat svět i vesmír s neobyčejnou jasnozřivostí. Hawking věděl, že cesta za hranice Země nebude snadná ani rychlá. Upozorňoval, že lidské tělo není na dlouhodobý pobyt v kosmu uzpůsobeno a že první pokusy kolonizovat jiné planety budou spojeny s obrovskými zdravotními i technickými problémy. Zkušenosti astronautů jasně ukazují, že už po několika dnech v beztíži slábnou kosti i svaly a vznikají potíže, se kterými se současná medicína teprve učí pracovat.

Hawking podporoval vesmírný výzkum

Přesto Hawking vyzýval vědeckou komunitu i státy světa, aby zásadně urychlily vesmírný výzkum. Tvrdil, že už do roku 2020 bychom měli poslat další astronauty na Měsíc a do roku 2025 začít systematicky prozkoumávat Mars. Ještě ambicióznější byl projekt Breakthrough Starshot, na kterém Hawking spolupracoval – šlo o plán vyslat do vesmíru miniaturní sondy poháněné laserem, které by dokázaly prozkoumat okolní hvězdné soustavy v řádu desítek let. Nešlo o vědeckou utopii, ale o reálné projekty, na nichž se podílejí špičkoví odborníci z různých zemí. Hawking neustále opakoval, že pokud dokážeme udržet tempo technologického rozvoje, druhý domov pro lidstvo máme doslova na dosah ruky. Nikdy však netvrdil, že to půjde bezbolestně nebo bez obětí.

Umělá inteligence jako další riziko

Jedním z největších strašáků, na které Hawking upozorňoval v posledních letech svého života, byla také umělá inteligence. Podle něj by právě ona mohla představovat stejnou, ne-li větší hrozbu než přírodní katastrofy. Pokud lidstvo nezvládne vývoj inteligentních strojů, může dojít k situaci, kdy se umělá inteligence vymkne kontrole, začne se sama zdokonalovat a lidé ztratí nad jejím vývojem jakoukoli moc. Hawking se nebál říkat nahlas, že AI může být „nejhorší věcí, která se lidstvu stane,“ pokud se jí nevěnuje dostatečná pozornost a nevytvoří se mechanismy, jak ji udržet pod kontrolou.

Jaká budoucnost čeká lidstvo na Zemi

Stephen Hawking také opakovaně připomínal, že Země už dávno není neomezeným zdrojem a bezpečným přístavem. Upozorňoval na konkrétní rizika, která podle něj ohrožují naši civilizaci: přelidnění, rostoucí spotřebu energie, vyčerpání nerostných surovin, globální oteplování, vymírání druhů, znečištění oceánů i politické otřesy, jako byl například brexit. V jeho poslední knize, která vyšla krátce po jeho smrti, si můžete přečíst nejen hluboké úvahy o povaze vesmíru, ale i naléhavé apely na mladou generaci, aby se věnovala vědě, dívala se ke hvězdám a neztrácela zvídavost. Hawking si byl vědom toho, že bez vzdělání, spolupráce a otevřené komunikace nebude možné najít řešení problémů, které před námi stojí.

Zároveň ale nikdy nevylučoval, že včasný odchod ze Země je jedinou opravdovou pojistkou proti nenadálým katastrofám. Upozorňoval, že lidé by si měli přestat myslet, že jsou ve vesmíru sami, nebo že naší planetě nehrozí nic vážného. Často přirovnával naši současnou situaci k dobám, kdy Kolumbus vyrazil za hranice tehdy známého světa – s tím rozdílem, že tentokrát nejde jen o touhu po dobrodružství, ale o holé přežití.

Věda, technologie a zodpovědnost: Poslední odkaz Stephena Hawkinga

Ačkoliv se Hawkingova slova často objevovala v titulcích médií jako senzace, jejich skutečný význam byl mnohem hlubší. Hawking nikdy nezapomínal zdůraznit, že budoucnost lidstva bude záviset na vědě a technologickém pokroku více než kdy dřív. Zároveň varoval před ztrátou respektu ke vzdělání a odbornosti a nabádal mladé lidi, aby si zachovali zvídavost a odvahu klást si velké otázky. Veřejně prohlašoval, že je třeba stát se „občany světa“ a přestat vnímat hranice jako překážky pro společnou budoucnost. Připomínal, že pokud se budeme nadále soustředit pouze na své malé problémy, unikne nám to nejdůležitější – šance ovlivnit budoucnost celé civilizace.

Hawkingův pohled na budoucnost nebyl jen varováním, ale také výzvou. Vyzýval všechny, aby přestali přešlapovat na místě a místo toho se podívali ke hvězdám – protože právě tam, podle něj, může začít nová kapitola příběhu lidstva. Jestli a kdy dokážeme tento krok skutečně udělat, je otázka, která se netýká jen vědců, ale nás všech.