Vědci změnili pravidla přestupných roků: Už nebude každý čtvrtý o 1 den delší

Přestupný rok je rok, který má 366 dní místo 365 dnů. Tento jeden den v roce navíc se přidává do února, který tak má 29 dní. Přestupný rok je každé čtyři roky a naposledy jsme ho zažili v roce 2024.

Přestupný rok existuje proto, aby vyrovnal nesoulad mezi kalendářním a tropickým rokem. Země totiž oběhne Slunce za 365 dní a necelých 6 hodin, což každému roku přidá 6 hodin. Z toho důvodu se jednou za čtyři roky přidá do roku jeden celý den.

Jak si spočítat přestupný rok a co byste měli vědět

Příští přestupný rok si můžete spočítat sami. Většinou je totiž tento rok dělitelný čtyřmi. V některých případech ale ne, což může působit zvláštně. Abyste se dopočítali k výsledku, je nutné si sečíst roky. Platí tedy, že 365 + 365 + 365 + 365 = 1461 dní za 4 kalendářní roky. Pokud vezmeme v potaz tropické roky, pak mají celkem 1460 dní. Nesrovnalosti se dorovnávají následovně: Pokud je rok dělitelný 100, musí být zároveň dělitelný 400, aby se mohl považovat za přestupný rok. 

• Kalendářní rok: Ten dobře známe, protože je to rok, který běží přesně tak, jak známe z kalendáře. Začíná 1. lednem a končí 31. prosincem.
• Tropický rok: Značí trvání oběhu Země kolem Slunce. To slunci trvá 365 dní, 5 hodin, 48 minut a 45,4 sekundy. A to je přesně rozdíl mezi kalendářním a tropickým rokem.

Zdá se vám to složité? Pojďme to trochu zjednodušit. Pokud není číslo roku dělitelné 4, nejedná se o přestupný rok. Pokud je dělitelné 4 a není dělitelné 100, jedná se o přestupný rok. Pokud je dělitelné 100 a není dělitelné 400, pak se nejedná o přestupný rok. No a jestliže je rok dělitelný 400, pak se o přestupný rok jedná. Proto občas přestupný rok nebude, aby všechno sedělo naprosto přesně – například roky 2100, 2200, 2300 nebudou přestupné, ale rok 2400 bude.

Přestupný rok kdysi: Jak to bylo v minulosti

Úplně poprvé byl přestupný rok zaveden ve starověkém Egyptě, kde tehdy sledovali, že se každoroční rozlití Nilu (klíčové pro zemědělce) opakuje v pravidelných intervalech, avšak se přesně neshoduje s 365 dny v roce. Tehdy proto zavedli jeden den navíc, který jim pomohl se synchronizací tehdejšího kalendáře.

Historii nynější podoby přestupného roku, kterou dobře známe, bychom našli ve starém Římě. Tam učinil významný krok k zavedení současného kalendáře Julius Caesar, který v roce 46 př. n. l. zavedl juliánský kalendář. Tento kalendář měl 365 dní a každý čtvrtý rok přibyl jeden den navíc. Díky tomu se zajistilo, že byl kalendář mnohem přesnější než dříve, kdy přestupný rok ještě neexistoval a v kalendáři tak panoval obrovský chaos. 

V původním římském kalendáři měl únor nejméně dní v roce, takže se den navíc přidával právě do něj. I tak ale kalendář nebyl zcela přesný, takže se v 16. století zavedl gregoriánský kalendář, což je ten, jehož podobu známe dnes. V tomto kalendáři se provedly změny a odstranily se nedostatky juliánského kalendáře. Byl to ale ohromně dlouhý vývoj, během kterého se lidé snažili přijít na to, jak by měl kalendář správně vypadat, aby byl v co největším souladu se skutečností. Úspěch lidem výrazně usnadnil plánování jejich činností.