Společnost Neuralink vybavila svého prvního lidského pacienta mozkovým rozhraním

„První člověk dostal včera implantát od společnosti Neuralink a dobře se zotavuje.“ Elon Musk oznámil významný okamžik ve své společnosti zabývající se rozhraním mezi mozkem a strojem poté, co chirurgický robot úspěšně nainstaloval prvnímu člověku mozkový čip.

Před čtyřmi a půl lety Musk uvedl, že Neuralink doufá, že první implantáty strojově nainstaluje lidem do konce roku 2020. S přihlédnutím k Muskovu pověstnému optimistickému přístupu k časovým plánům to společnost splnila přesně na čas.

Společnost Neuralink nakonec loni obdržela povolení amerického úřadu FDA poté, co přečkala bouři kritiky kvůli zacházení se zvířaty poté, co zpráva agentury Reuters s odvoláním na současné a bývalé zaměstnance a uniklé interní dokumenty odhalila více než 1 500 úmrtí zvířat a nadměrné a zbytečné týrání ve startupu, píše portál Newatlas.

Identita prvních lidských pacientů nebyla zveřejněna, ale účastníci této první studie „Prime“ museli být starší 22 let, kvadruplegičtí v důsledku poranění míchy nebo ALS a bez záchvatů v anamnéze, jiných aktivních implantátů, jako jsou kardiostimulátory, nebo plánů na průběžné vyšetření magnetickou rezonancí.

Implantát N1 má tvar mince a je velký asi jako americký čtvrťák. Nahrazuje kus pacientovy lebky, který je pod kůží v jedné rovině s okolní kostí, a 64 malých, ohebných drátků, které vysoce přesný chirurgický robot zvaný R1 protlačí skrz tvrdou ochrannou vrstvu mozkové kůry přímo do mozkové kůry pod ní.

Tyto drátové sondy otevírají 1 024 kanálů obousměrné komunikace mezi mozkem a implantátem, který pak bezdrátově komunikuje s počítači a zařízeními. S trochou výcviku tak mohou pacienti tato zařízení ovládat přímo svou myslí, jak to slavně předvedli první zvířecí pacienti hrající „Monkey Pong“.

Neuralink, spolu s mnoha dalšími společnostmi zabývajícími se nervovými implantáty, které mají různé přístupy k rozhraní mozek-počítač, začíná s cílem zpřístupnit elektronickou komunikaci lidem uvězněným v nereagujících, ochrnutých tělech. Jakmile však bude zařízení, instalace a tréninkové procesy dobře pochopeny, může se tento druh technologie ubírat nejrůznějšími směry.

Neexistuje žádný důvod, proč by technologie nemohla být použita například k tomu, aby tito kvadruplegičtí pacienti mohli ovládat elektrické invalidní vozíky, nebo dokonce robotické protézy končetin, které by jim umožnily komunikovat se světem způsobem, který byl dříve nemožný. Při vyšším rozlišení by tyto implantáty mohly potenciálně směrovat zprávy kolem poškozeného nervového systému a obnovit spojení s končetinami dolní části těla, čímž by se obnovily některé pocity i motorické ovládání. Mohly by se propojit se zrakovou kůrou a vrátit zrak nevidomým.

A konečným cílem je zpřístupnit tuto technologii masám lidí bez zranění. Lidský mozek v současné době komunikuje s počítači prostřednictvím pomalých rozhraní klávesnic, dotykových obrazovek, softwaru pro rozpoznávání hlasu a čtení na obrazovce. Muskovým záměrem je tuto překážku odstranit a umožnit tak vysoce propustný a ultrarychlý přenos dat mezi hardwarem a masovým softwarem, což urychlí vývoj lidstva v kyborgy, kteří by mohli mít šanci držet krok se systémy umělé inteligence budoucnosti.

Společnost Neuralink má několik let zpoždění za ostatními společnostmi, které implantovaly implantáty prvnímu lidskému pacientovi, včetně společností Blackrock Neurotech, Synchron, Braingate a dalších. Muskův talent pro narušování a schopnost shromáždit kapitál jsou v tuto chvíli nesporné, ale teprve se ukáže, zda maniakální tempo, které prosazuje, bude fungovat v přísně regulovaném prostředí lékařského sektoru.

Zdroj: Newatlas