Další velký problém v souvislosti s táním ledovců: Tsunami
Antarktida a oteplování klimatu jsou receptem na katastrofu. Podle geologů je to ještě horší, protože kontinent má sílu vyvolat tsunami. Mohou za to podmořské sesuvy půdy, které vznikají v důsledku tání ledovců, jak píše web Live Science.
Antarktida je mrazničkou Země, kterou postupně měníme v pec. V důsledku toho ohřívá naše oceány a ty nás častují cyklony. Přicházíme o zásobárnu pitné vody a mořské hlubiny se mění v neúrodný destilát. Skutečné nebezpečí se však skrývá pod povrchem kontinentu.
Antarktický ledový příkrov
Antarktidu pokrývají dva kilometry ledu. Tání ledovců by ji proto mělo připravit o nadmořskou výšku. To se však neděje, protože ztrácí hmotu a dochází k vyzdvihování kontinentu. S ubývající hmotou ledu pociťují tektonické desky v oblasti Antarktidy stále menší tlak. Proto se odrážejí směrem vzhůru tak silně, že i zde dochází k vyzdvihování. Tento jev neodporuje fyzikálním zákonům, ale podle geologů je receptem na tsunami.

Geologická stavba v oblasti Antarktidy
Problémem jsou dvě volné vrstvy sedimentů, které se nacházejí pod mořským dnem kontinentu. Vytvořily je odumírající řasy, které měly v minulosti dvakrát velmi dobré podmínky pro růst v antarktických vodách. První se vytvořila v období miocénu (asi před 15 miliony let) a další pochází z doby před 3 miliony let (z období středního pliocénu).
Mezi nimi a nad nimi jsou vrstvy hrubého štěrku usazené ledovci, které tento geologický sendvič stabilizují. Stalo se však již, že svůj úkol nesplnily, a to vždy v souvislosti s ustupující dobou ledovou.
Kontinentální výzdvih Antarktidy
V Antarktidě pak došlo také ke kontinentálnímu vyzdvižení. Zmenšující se ledový příkrov znamenal, že tektonická deska byla zbavena tlaku a odrazila se vzhůru.
To však pocítily i vnitřní vrstvy Země pod oceánským dnem. Ty volné se posunuly jako smetana v pomačkaném karpálu. Méně pružné vrstvy hrubého štěrku zažívaly otřesy a nárazy, které je lámaly a posouvaly.
Někdy se také sesouvaly níže a způsobovaly obří podvodní sesuvy. Sesuvy pozorované v oblasti kontinentálního šelfu musely mít za následek silné tsunami.

Antarktické tsunami
Rozsah a síla těchto dávných katastrof nejsou známy. Vědci jsou však schopni určit dva relativně nedávné sesuvy půdy, které byly zodpovědné za dobře zdokumentované události.
První z nich vyvolala tsunami na Grand Banks v roce 1929. Vlna byla vysoká 13 metrů a vyžádala si 28 obětí.
K druhému identifikovanému sesuvu došlo v roce 1998. Ten vyvolal vlnu tsunami vysokou 15 metrů. Zasáhla pobřeží Papuy-Nové Guineje a zabila 2 200 lidí.
Mezitím se nám před očima rozpadá ledový příkrov Západní Antarktidy. Rossův šelfový ledovec je jako kopeček zmrzliny v horkém dni. Pokud mají vědci pravdu, když dávají sesuvy půdy do souvislosti s tsunami, další katastrofy a oběti nás neminou.
Zdroj: redakce, livescience.com, Nature
Nejnovější články
- Muž dostal pokutu od revizora, přestože si správně koupil před vstupem do autobusu jízdenku přes mobilní telefon
- Prahu čeká komplikovaná uzavírka kvůli stavbě metra. Důležitá silnice bude uzavřena až do června 2027
- Rodič má právo zůstat s dítětem v nemocnici až do jeho 18 let. V některých případech dostane ubytování i stravu zdarma
- Od ledna 2027 si platově přilepší zejména uklízečky a kuchařky. Minimální mzda se v příštích letech přiblíží 30 tisícům korun
- Alza platí za umístění výdejního boxu tisíce korun měsíčně. Pro vlastníky nemovitostí se z toho stává zajímavý přivýdělek
- Lyžařský areál kousek od Prahy tento víkend slavnostně zahajuje lyžařskou sezonu. Těšit se můžete na dlouhé sjezdovky i dostatek sněhu
- Do konce roku můžete získat tisíce korun od zdravotní pojišťovny. Na vyřízení všech dokumentů ale máte už jen pár týdnů
- Mimořádný bonus 2 000 Kč nemine ani ty nejbohatší. Přilepší si i senioři s důchodem nad 60 tisíc
- Po slovním útoku Macinky na ženské hokejistky od něj dávají ruce pryč i jeho spojenci ve vládě
- Senioři s nízkým důchodem mohou požádat o příspěvek na novou pračku, ledničku a další důležité spotřebiče do domácnosti