Další velký problém v souvislosti s táním ledovců: Tsunami

Antarktida a oteplování klimatu jsou receptem na katastrofu. Podle geologů je to ještě horší, protože kontinent má sílu vyvolat tsunami. Mohou za to podmořské sesuvy půdy, které vznikají v důsledku tání ledovců, jak píše web Live Science.

Antarktida je mrazničkou Země, kterou postupně měníme v pec. V důsledku toho ohřívá naše oceány a ty nás častují cyklony. Přicházíme o zásobárnu pitné vody a mořské hlubiny se mění v neúrodný destilát. Skutečné nebezpečí se však skrývá pod povrchem kontinentu.

Antarktický ledový příkrov

Antarktidu pokrývají dva kilometry ledu. Tání ledovců by ji proto mělo připravit o nadmořskou výšku. To se však neděje, protože ztrácí hmotu a dochází k vyzdvihování kontinentu. S ubývající hmotou ledu pociťují tektonické desky v oblasti Antarktidy stále menší tlak. Proto se odrážejí směrem vzhůru tak silně, že i zde dochází k vyzdvihování. Tento jev neodporuje fyzikálním zákonům, ale podle geologů je receptem na tsunami.

Čtěte také

Některé České restaurace trestají nedojedená jídla poplatkem. Kdo nedojí, připlatí si

21. 5. 2026

Geologická stavba v oblasti Antarktidy

Problémem jsou dvě volné vrstvy sedimentů, které se nacházejí pod mořským dnem kontinentu. Vytvořily je odumírající řasy, které měly v minulosti dvakrát velmi dobré podmínky pro růst v antarktických vodách. První se vytvořila v období miocénu (asi před 15 miliony let) a další pochází z doby před 3 miliony let (z období středního pliocénu).

Mezi nimi a nad nimi jsou vrstvy hrubého štěrku usazené ledovci, které tento geologický sendvič stabilizují. Stalo se však již, že svůj úkol nesplnily, a to vždy v souvislosti s ustupující dobou ledovou.

Kontinentální výzdvih Antarktidy

V Antarktidě pak došlo také ke kontinentálnímu vyzdvižení. Zmenšující se ledový příkrov znamenal, že tektonická deska byla zbavena tlaku a odrazila se vzhůru.

Čtěte také

Ukrajina tak dlouho žádala USA o zbraně dlouhého doletu, až se je naučila vyrábět sama

20. 5. 2026

To však pocítily i vnitřní vrstvy Země pod oceánským dnem. Ty volné se posunuly jako smetana v pomačkaném karpálu. Méně pružné vrstvy hrubého štěrku zažívaly otřesy a nárazy, které je lámaly a posouvaly.

Někdy se také sesouvaly níže a způsobovaly obří podvodní sesuvy. Sesuvy pozorované v oblasti kontinentálního šelfu musely mít za následek silné tsunami.

Antarktické tsunami

Rozsah a síla těchto dávných katastrof nejsou známy. Vědci jsou však schopni určit dva relativně nedávné sesuvy půdy, které byly zodpovědné za dobře zdokumentované události.

Čtěte také

Evropa dává sbohem americkému GPS: Evropský navigační systém je konečně hotový

19. 5. 2026

První z nich vyvolala tsunami na Grand Banks v roce 1929. Vlna byla vysoká 13 metrů a vyžádala si 28 obětí.

K druhému identifikovanému sesuvu došlo v roce 1998. Ten vyvolal vlnu tsunami vysokou 15 metrů. Zasáhla pobřeží Papuy-Nové Guineje a zabila 2 200 lidí.

Mezitím se nám před očima rozpadá ledový příkrov Západní Antarktidy. Rossův šelfový ledovec je jako kopeček zmrzliny v horkém dni. Pokud mají vědci pravdu, když dávají sesuvy půdy do souvislosti s tsunami, další katastrofy a oběti nás neminou.

Čtěte také

Nástroj, který brzy bude potřebovat každý, v Lidlu tento týden za 79,90 Kč

8. 5. 2026

Zdroj: redakce, livescience.com, Nature