Putinův překvapivý hazard. Tímto způsobem oslabil ochranu Moskvy

V lednu a únoru začaly být v blízkosti vládních budov v Moskvě rozmísťovány systémy protivzdušné obrany Pancir-S1. Nasazení těchto souprav na ochranu zmíněných objektů ve skutečnosti oslabilo celkovou ochranu celého města.

Systémy, které Rusové nasadili na vládní budovy, pocházejí z 1. armády protivzdušné obrany, elitní jednotky, která v roce 2018 obdržela 20 souprav tohoto typu. Systémy Pancir v současnosti brání Moskvě v celkové obraně proti tradičním hrozbám, jak uvedl server Defence Blog.

Původním záměrem bylo, aby komplety Pancir nekryly jednotlivé budovy v Moskvě, ale pozice raketových systémů S-300 a S-400 a protiraketových komplexů A-135. Tyto moderní zbraně měly zajistit integrální kruhovou obranu kolem celé Moskvy a všech politických a vojenských zařízení v ní.

Čtěte také

Byt dostanete, až zaplatíte dluh po předchozím nájemci: obyvatelé měst kritizují kontroverzní způsob rozdělování obecního bydlení

14. 11. 2026

Systémy Pancir na střechách v Moskvě

Pokud se ruské velení rozhodlo změnit tento model a začít rozmisťovat své systémy Pancir po Moskvě, není si zřejmě tak jisté spolehlivostí obranného kruhu proti nepřátelským raketovým úderům nebo dronům. Jinými slovy, rozptýlení Pancirů po městě snižuje obranyschopnost Moskvy.

Pancir-S1 je ruský obranný systém vyvinutý v 90. letech 20. století. Požární modul a radary jsou postaveny na podvozku nákladního automobilu Kamaz. K útoku na nejbližší cíle se používá dvojice automatických kanónů 2A38M ráže 30 mm s rychlostí střelby až 2 500 ran/min. Používají širokou škálu munice s dostřelem až 4 km, jak uvádí server Army Recognition.

Na vzdálenější cíle se zase střílí 12 protiletadlovými raketami 57E6 nebo 57E6-E. Ty umožňují likvidovat cíle na vzdálenost až 15 km a na vzdálenost až 20 km. Zajímavé je, že prvním uživatelem Pancirů nebylo Rusko, ale Spojené arabské emiráty. Právě tam byly v roce 2002 provedeny první požární zkoušky těchto systémů. Zbraně se používají k obraně proti letadlům a stíhačkám, ale také proti bezpilotním letounům a křižujícím a dělostřeleckým střelám.

Čtěte také

Marian Jurečka: Vláda blokuje továrnu na čipy za 43 miliard korun. Firma musí propustit stovky lidí

13. 11. 2026

Zdroj: redakce – autorský článek, defence-blog.com, armyrecognition.com