Podle nové studie mohou mravenci vyčenichat rakovinné nádory z moči
Nově publikovaná studie uvádí, že mravenci mohou díky svým silným čichovým receptorům odhalit rakovinné nádory pomocí čichu. Studie ukazuje, že mravenci Formica fusca jsou schopni detekovat nádory pomocí čichu moči pacientů.
„Mravenci mohou být použiti jako biodetektory k rozlišení zdravých jedinců od těch, kteří mají nádor,“ říká Patrizia d’Ettorre, spoluautorka studie a vědecká pracovnice Severní pařížské univerzity Sorbonna. „Dají se snadno vycvičit, rychle se učí, jsou velmi účinné a jejich chov není nákladný,“ dodala.
Na druhou stranu těkavé organické sloučeniny, které se uvolňují právě u rakovinných nádorů, se často vyskytují ve fyziologických tekutinách, včetně potu a moči, a také v dechových výparech.
Hlavní autor studie Baptiste Piqueret, etolog ze Severní pařížské univerzity Sorbonna, a jeho tým začali tím, že xenograftovali myším lidské nádory rakoviny prsu a nechali je vyvíjet. Poté odebrali vzorky moči zdravým zvířatům a zvířatům s nádorem.

Vědci naučili mravence spojovat pach nádorů s odměnou tak, že před moč myší s rakovinou kápli kapku cukrové vody. Když tým stáhl cukrovou vodu, mouchy se zdržovaly v blízkosti moči zhoubně nemocných myší zhruba o 20 % déle než u zdravých myší, protože hledaly chutný pamlsek.
„Pomocí asociativního učení jsme je naučili spojovat si daný pach – rakovinu – s odměnou a po několika málo pokusech se asociaci naučily,“ dodává Piqueret.
„Prokázali jsme, že mravenci dokáží rozlišit moč zdravých myší od moči myší s nádorem. To se více podobá reálné situaci než použití kultivovaných rakovinných buněk. Překvapilo nás, jak jsou mravenci efektivní a spolehliví,“ uzavírá Puqueret.

Černý mravenec známý jako Formica fusca je rozšířen po celé Evropě a také v některých oblastech jižní Asie a Afriky. Mezi jeho lidové názvy patří mravenec hedvábný a mravenec soumračný. Jeho areál v palearktické oblasti sahá od Itálie na jihu po Fenoskandii na severu a od Portugalska na západě po Japonsko na východě.
Dělnice tohoto druhu mravenců se pomocí klasické podmiňovací strategie naučí spojit čichový signál s odměnou (cukerným roztokem). Mravenci se učí rychle; k vytvoření skutečné dlouhodobé paměti jim stačí jedna prezentace podnětu. Tato vytvořená paměť je navíc odolná vůči vymizení.
Studie byla publikována v časopise Proceedings of the Royal Society B: Biological Sciences.
Zdroj: Proceedings of the Royal Society B: Biological Sciences; Interesting Engineering
Nejnovější články
- Jeden nespokojený senior může zablokovat stavbu celého satelitního městečka o několika domech
- Kalifornie testuje autobusy s rychlostí 225 km/h. Pro svou zběsilou jízdu budou mít vlastní pruh na dálnici
- Některé České restaurace trestají nedojedená jídla poplatkem. Kdo nedojí, připlatí si
- Cyklistický airbag může být rozhodujícím prvkem pro záchranu života. Objevují se hlasy pro jeho povinné zavedení
- Ukrajina tak dlouho žádala USA o zbraně dlouhého doletu, až se je naučila vyrábět sama
- Psychologie říká, že lidé, kteří dosáhnou 70 let a uvědomí si, že je jejich děti již nepotřebují, mohou pociťovat hluboký dopad na své duševní zdraví
- Zpráva evropských úřadů potvrzuje: hrozny, jahody a pomeranče jsou ovoce nejvíce kontaminovány pesticidy
- Kbelík a mop mají své dny sečteny: odborníci na úklid sdílejí stejný názor a v roce 2026 se přiklánějí k jeho vylepšené verzi
- Blíží se úplné zatmění slunce: Dočkáme se ho v létě a bude to nádherná podívaná
- Je konec: Legendární švédská automobilka po 75 letech končí prodejem posledních vyrobených aut