Řízli jste se? Nové buněčné „lepidlo“ umožňuje regeneraci tkání, hojení ran a obnovu nervů
Sledovat v Google Zprávách
Vědci z Kalifornské univerzity v San Francisku vytvořili molekuly, které fungují jako „buněčné lepidlo“ a umožňují přesně kontrolovat, jak se buňky navzájem spojují, jak uvádí web Neuro Science News. Tento objev představuje významný krok na cestě ke stavbě tkání a orgánů, což je dlouhodobý cíl regenerativní medicíny.
Adhezivní molekuly se přirozeně vyskytují v celém těle a drží pohromadě desítky bilionů buněk ve vysoce organizovaných vzorcích. Tvoří struktury, vytvářejí nervové obvody a ovládají imunitní buňky. Adheze také usnadňuje komunikaci mezi buňkami, takže tělo funguje jako samoregulující se jednotka.
V nové studii publikované v časopise Nature vědci vytvořili buňky obsahující přizpůsobené adhezní molekuly, které se předvídatelným způsobem spojují se specifickými partnerskými buňkami a vytvářejí složité mnohobuněčné soubory. Vědcům se podařilo vytvořit buňky způsobem, který jim umožňuje kontrolovat, se kterými buňkami interagují, a také kontrolovat povahu této interakce. Nyní hledají způsoby, jak tuto buněčnou organizaci, která je klíčová pro schopnost syntetizovat tkáně s požadovanými vlastnostmi, řídit.
To, čím se daná tkáň liší, je do značné míry založeno na tom, jak pevně jsou její buňky propojeny. V pevném orgánu, jako jsou plíce nebo játra, je mnoho buněk spojeno poměrně těsně. V imunitním systému však slabší vazby umožňují buňkám proudit krevními cévami nebo prolézat mezi těsně spojenými buňkami kůže nebo tkání orgánů, aby se dostaly k patogenu nebo ráně.
Aby vědci mohli řídit kvalitu buněčných vazeb, navrhli adhezivní molekuly o dvou částech. Jedna část molekuly funguje jako receptor na vnější straně buňky a určuje, se kterými dalšími buňkami bude interagovat. Druhá část uvnitř buňky určuje pevnost vazby, která se vytvoří.
Tyto dvě části lze modulárně kombinovat a vytvářet tak různé přizpůsobené buňky, které se různými způsoby vážou na spektrum buněčných typů. Tyto objevy však mají i další využití. Vědci by například mohli navrhnout tkáně pro modelování chorobných stavů, aby je bylo možné snadněji studovat.
Zdroj: redakce, nature.com, neurosciencenews.com
Nejnovější články
- Byt dostanete, až zaplatíte dluh po předchozím nájemci: obyvatelé měst kritizují kontroverzní způsob rozdělování obecního bydlení
- Marian Jurečka: Vláda blokuje továrnu na čipy za 43 miliard korun. Firma musí propustit stovky lidí
- Mladí Češi netouží po práci v korporátu a životě s hypotékou. Cestování a Instagram jim vydělávají statisíce měsíčně
- Pokutu od revizora můžete dostat i se zakoupenou jízdenkou. Ochranná lhůta před začátkem platnosti zradila už nejednoho cestujícího
- Prahu čeká komplikovaná uzavírka kvůli stavbě metra. Některé silnice na Praze 4 budou uzavřeny více jak půl roku
- Rodič má právo zůstat s dítětem v nemocnici až do jeho 18 let. V některých případech dostane ubytování i stravu zdarma
- Od ledna 2027 si platově přilepší zejména uklízečky a kuchařky. Minimální mzda by se v příštích letech měla přiblížit 30 tisícům korun
- Alza platí za umístění výdejního boxu tisíce korun měsíčně. Pro vlastníky nemovitostí se z toho stává zajímavý přivýdělek
- V Monínci u Prahy už tento víkend slavnostně zahajují lyžařskou sezonu. Těšit se můžete na dlouhé sjezdovky i dostatek sněhu
- Do konce roku můžete získat tisíce korun od zdravotní pojišťovny v rámci prevence zdraví. Na vyřízení všech dokumentů ale máte už jen pár týdnů
