Vláda rozhodla: Nástup do práce se změní od 1. června. Těchto lidí se změna dotkne nejvíce

Od 1. června 2025 se pro řadu běžných profesí ruší povinnost absolvovat vstupní lékařskou prohlídku před nástupem do zaměstnání. Změna se týká zejména prací zařazených do první kategorie rizikovosti, jako jsou administrativní pozice či lehká kancelářská činnost. Cílem novely je odlehčit personálním oddělením od zbytečné byrokracie a zjednodušit přechod nováčků do pracovního procesu.

Nutnost, že před nástupem do kanceláře musíte na sérii testů, krevních odběrů a posuzování dýchacích cest, se od letošního června stává minulostí. Zákoník práce právě vyškrtl povinnost absolvovat vstupní lékařskou prohlídku pro jednu z nejméně rizikových kategorií. Ale pozor, to neznamená, že byste k lékaři nemohli, zaměstnavatel může prohlídku nadále požadovat dobrovolně.

Zrušení povinné vstupní lékařské prohlídky

Dosavadní pravidla vyžadovala, aby každý nový zaměstnanec prošel lékařským vyšetřením, a to bez ohledu na charakter práce. Od června 2025 se ale vstupní prohlídka stává povinnou pouze tam, kde to vyžaduje stupeň rizika zařazení do druhé až čtvrté kategorie nebo kdy je to stanoveno jiným právním předpisem (především u profesionálních řidičů či bezpečnostních složek).

Koho se změna týká

Největší úlevu pocítí lidé, jejichž náplň práce obnáší převážně kancelářskou činnost, jako je práce na počítači, komunikace po telefonu či práci s dokumenty. Do kategorie bezpečné práce spadají i některé lehké manuální úkony, jako je balení drobných součástek nebo práce výhradně vsedě či v klidu.

Dobrovolná prohlídka zůstává v platnosti

Zrušení zákonné povinnosti však neznamená absolutní zákaz kontroly zdravotního stavu. Pokud zaměstnavatel uzná za vhodné nadále vyžadovat lékařské potvrzení, může si prohlídku vyžádat dle vlastních podmínek. V takovém případě mu nová úprava ukládá, že vám musí vystavit žádanku, zajistit vyšetření i u lékaře dle dohody a uhradit náklady spojené s provedením kontroly. Pokud prohlídku nepodstoupíte, je velmi pravděpodobné, že vás firma nezaměstná, v případě kontroly by mu hrozil postih.

Domněnka zdravotní způsobilosti

Další novinkou je zavedení tzv. domněnky zdravotní způsobilosti. Pokud prohlídka není vyžadována, předpokládá se, že uchazeč je schopen vykonávat pracovní úkony bez rizika. Zaměstnavatel tak nemá povinnost pečlivě ověřovat každou drobnost, ale naopak klade zodpovědnost za případné pozdější komplikace na samotného pracovníka. Ten si může prohlídku vyžádat i sám, pokud usoudí, že jeho zdravotní stav by mohl nástup komplikovat.

Dopady na zaměstnance pracujících na dohody a mladistvé

U dohod o provedení práce (DPP) a dohod o pracovní činnosti (DPČ) se pravidla zpřísnila: prohlídka je nově povinná i u prací ve druhé, nerizikové kategorii, kde dříve byla výjimka. Pro brigádníky a krátkodobé zaměstnance tak může znamenat nutnost absolvovat vyšetření ještě před první směnou. U osob mladších 18 let novela jednoznačně ukládá povinnost vstupní prohlídky bez výjimek, a to i při brigádách na DPP či DPČ. Tím se řeší dosavadní nejasnosti v zákoně, které vedly k různým výkladům a nesprávným postupům na pracovištích.

Jak probíhá vstupní prohlídka

Účelem vstupní prohlídky není ani tak cílem odhalit nemoc, ale naopak vyloučit nemoci či stavy, které by vás omezovaly při vykonávání konkrétní práce. Jedná se tedy o poměrně standardní vyšetření, které většinou trvá do hodiny a je rozděleno do několika fází.

Nejprve lékař provede administrativní část a vyžádá si informace o prodělaných úrazech, těžších nemocech i rodinné anamnéze. Během rozhovoru se zeptá, jaké léky užíváte, jestli kouříte nebo konzumujete alkohol, a také na vaše volnočasové aktivity, aby získal komplexní obrázek o vaší kondici. Následuje základní fyziologické vyšetření: změří vám krevní tlak, puls, výšku a váhu, otestuje zrak, sluch a další nezbytnosti. V případě rizikovějších profesí na vás čekají ještě speciální testy šité na míru od pracovních zátěžových zkoušek přes vyšetření plic až po odběry krve zaměřené na expozici chemikáliím. Za vstupní prohlídku u praktického lékaře zaplatíte okolo 500 korun, a zaměstnavatel by vám ji měl následně proplatit.