Tento běžný zvyk Čechů podporuje rozvoj demence. Postihuje až 30 % lidí

Demence je problém, který se stává stále více aktuální. Její výskyt roste, a to nejen u starších lidí. Ačkoli na faktory jako věk nebo genetiku nemáme moc vliv, je tu ještě další riziko jejího vzniku, které můžeme ovlivnit.

Možná vás to překvapí, ale dlouhé sezení a žádný pravidelný pohyb mohou výrazně zvýšit pravděpodobnost, že budete dříve či později čelit neurodegenerativním problémům. Až 30 % lidí je tímto rizikem ohroženo. „Ačkoli mnozí spojují Alzheimerovu demenci jen s vysokým věkem, pravdou je, že postihuje stále mladší lidi. Výjimkou nejsou padesátníci, objevit se může už i po čtyřicátém roku věku. U žen se demence vyskytuje zhruba 2x častěji než u mužů. Ačkoli přesné příčiny vzniku nemoci nejsou známy, mezi významné faktory vědci řadí kromě vyššího věku a dědičnosti i nezdravý životní styl. Lidé jako by stále nevěřili, že pro své zdraví musejí něco dělat, aby si ho zachovali,“ popisuje vedoucí Centra podpory veřejného zdraví MUDr. Marie Nejedlá na webu Státního zdravotnického ústavu.

Sedavý způsob života a mozek

Sedíme, kdy to jen jde, v autě, v kanceláři, u jídla, na pohovce. A bohužel, to všechno má následky. Když se nehýbeme, mozek se špatně prokrvuje. To znamená, že nedostává tolik kyslíku a živin, jak by měl. A když to trvá dost dlouho, začíná to mít dopad na naše kognitivní funkce, a to hlavně na paměť. Když mozek nebudete dlouhodobě stimulovat, může to vést dokonce až k atrofii mozku, tedy ke ztrátě neuronů a jejich spojení, a tím i k zapomínání. Navíc, když se nehýbeme, zvyšujeme riziko dalších problémů, které podporují demenci.

Co dělá sedavý životní styl s naším tělem

Pokud neprovádíme žádnou fyzickou aktivitu, nedokážeme zajistit ani zdravé prokrvení mozku. Méně krve, méně kyslíku a živin. Není těžké si představit, co se stane, když mozek nedostává to, co potřebuje. To zvyšuje riziko neurodegenerace. Ale nejen to. Sedavý způsob života se přímo promítá i do problémů s oběhovým systémem.

Vysoký krevní tlak, obezita nebo cukrovka jsou přímo propojené s rizikem demence. Nedostatek pohybu prostě zvyšuje šanci, že všechno dojde až k těmto vážným problémům. „Podle výzkumů fyzická, psychická a sociální aktivita, přiměřená kontrola stresu a prospěšná strava zpomalí, nebo dokonce odvrátí rozvoj příznaků této zákeřné nemoci. Fyzická aktivita má velmi příznivý vliv na krevní tlak, hladinu cholesterolu a krevního cukru. Za optimální je považováno denně alespoň 30 minut rychlé chůze nebo jízdy na kole,“ potvrzuje SZÚ.

Jak snížit riziko demence

Není všechno ztraceno. Změnou životního stylu se dá riziko snížit. Jak na to? Základem je pohyb. Je to tak jednoduché. Pokud se postaráme o to, abychom se pravidelně hýbali, zlepší se prokrvení mozku. K tomu stačí i malé změny. Pravidelně se hýbejte a věnujte se intelektuálním aktivitám. Číst, hrát hry, být ve společnosti. To všechno pomáhá. Studie prokázala, že mentální vytížení je obzvláště důležité v období mezi 30. a 50. rokem života.Nejde jen o to, že byste měli začít trávit hodiny v posilovně, ale spíše o to, abyste začali pravidelně dělat něco, co zlepší vaši fyzickou i mentální kondici.

A samozřejmě i strava je klíčová. Doporučuje se každý den sníst hrst ořechů pro obsah zdravých polynenasycených mastných kyselin a 2 porce ovoce a 3 porce zeleniny, které jsou bohaté na antioxidanty. Nezapomínejme na citrusové plody, avokádo a ovesné vločky, které jsou prospěšné pro náš organismus. Dopřát si můžete i kousek kvalitní vysokoprocentní hořké čokolády. Měli bychom však omezit příjem soli (ideálně do 5 gramů denně) a cukru, což odpovídá asi 6 kostkám cukru denně. Méně by se měly konzumovat i uzeniny a potraviny s vysokým obsahem cukru. Naopak je žádoucí zařadit tučné ryby jako makrelu, tuňáka nebo sleď dvakrát týdně pro obsah omega-3 a omega-6 mastných kyselin.

V neposlední řadě je důležité dbát na celkové zdraví: omezit alkohol a úplně se vyhnout kouření, protože obojí výrazně zvyšuje riziko demence. A nezapomeňme na spánek, ideální je 9 hodin, přičemž méně než 6 hodin spánku denně může negativně ovlivnit kognitivní funkce.