Plastový zmetek z Východu? Teď vám za tuto socialistickou ohavnost zaplatí sběratelé tisíce

Kdysi se považovaly za běžnou, skoro bezcennou součást každodenní reality dětství ve Východním bloku. Plastové figurky z dob Sovětského svazu, třeba jako sada námořníků z roku 1975, plnily police hračkářství, školní družiny i zaprášené kouty panelákových pokojíků. Vzpomínáte si na ně? Malí vojáčci a námořníci v tuhých pózách, často s trochu toporným výrazem ve tváři, pevně uchopenou puškou nebo dalekohledem. Tehdy to byla spíš laciná radost. A dnes je to ceněný kousek historie.

Z dětské hry do sběratelských vitrín

Tyto figurky, které mnozí označovali jako “socialistické zmetky“, se dnes objevují na burzách, v aukcích i v soukromých sbírkách za částky, které by jejich někdejší výrobci pravděpodobně považovali za absurdní. To, co dřív stálo pár haléřů a vyrábělo se ve velkých sériích, se dnes může prodávat za několik tisíc korun. Samozřejmě v závislosti na zachovalosti, počtu kusů a autenticitě.

Retro sada sovětských námořníků z roku 1975 je krásným příkladem toho, jak se mění hodnota věcí v čase. Jedenáct postaviček, každá trochu jiná, ale všechny spojuje typický styl té doby. Strohé výrazy, přesně vyvedené uniformy, důraz na vojenskou kázeň. Přestože jsou z plastu, mají něco do sebe. Vzbuzují nostalgii, připomínají časy, kdy se víc snilo než vlastnilo, a kdy si děti vystačily s jednoduchými věcmi.

Kolik za to dnes dá sběratel?

Zatímco dříve se podobné figurky válely v krabici pod postelí nebo končily jako terč praků, dnes mají úplně jinou hodnotu. Na sběratelském trhu se ceny originálních sad sovětských námořníků z roku 1975 pohybují zpravidla mezi 1 500 a 3 000 korunami, pokud jde o běžně zachovalé kusy. Kompletní a nepoškozené sady včetně původního obalu a tištěných materiálů však mohou atakovat hranici až 5 000 korun, výjimečně i víc. Zajímavostí je, že i jednotlivé figurky z nekompletních sad se prodávají po stovkách korun, zejména pokud jde o méně běžné typy nebo figurky s typickými detaily. Hodnota tak roste nejen s časem, ale i s příběhem, který tyto malé plastové postavičky nesou.

Vzácnost, která překvapí i majitele

Dnes byste tyto figurky našli spíš ve vitríně sběratele než na koberci uprostřed dětského pokoje. Mnohé z nich už totiž nejsou k sehnání, jelikož některé se ztratily, jiné se rozbily a většina skončila v koších během porevolučních úklidů. Pokud se ale někde doma objeví nepoškozená sada, ideálně s originální krabičkou a případně dokonce i s původním tištěným návodem, mluvíme o malém pokladu. Možná nenápadném, ale s překvapivě vysokou hodnotou.

Sběratelé těchto relikvií nejsou jen nostalgici z východní Evropy. I na Západě se začínají tyto artefakty těšit zájmu. Jsou totiž autentickým obrazem jedné epochy, kdy se i hračka podřizovala ideologii. A právě v tom tkví jejich jedinečnost. Není to jen o tom, že jsou staré. Jsou nositeli příběhů a atmosféry, kterou už jinde nenajdete.

Krása socialistického kýče

Ano, je v tom i trochu ironie. To, co jsme jako děti považovali za samozřejmost a někdy se za to i styděli, když jsme porovnávali naše hračky s barevnými západními modely, je dnes považováno za „retro skvost“. Ať už jim říkáme kýč, kuriozita nebo artefakt, je jasné, že mají své místo v historii i v současnosti. Občas se jejich hodnota odvíjí i od konkrétní série nebo výrobce. Některé figurky byly vyráběny v omezeném počtu, jiné byly určeny pouze pro určitý typ obchodů nebo byly distribuovány jako součást větších setů.

Zajímavostí je, že tyto plastové postavičky často připomínaly nejen sovětské vojáky, ale i ideologické archetypy. Disciplinované, hrdé, neohrožené. Dětem to tehdy bylo jedno. Hlavně že se dalo něco stavět, obsazovat, bojovat nebo plout do neznámých vod pod vlajkou rudé flotily.

Máte poklad i vy?

Zda máte doma podobnou sadu, možná zjistíte při příštím úklidu sklepa nebo půdy. Možná se někde v krabici s nápisem „staré hračky“ krčí i sada námořníků, o které jste si mysleli, že už dávno nemá žádnou cenu. Možná jste právě objevili relikt, po kterém touží desítky sběratelů.

A i kdyby nešlo o tisíce korun, jde o něco jiného. O vzpomínku. O návrat do doby, kdy jsme si hráli s jednoduchými plastovými figurkami, a přitom si v hlavě stavěli světy mnohem větší, než jaký nám mohl nabídnout panelákový balkon.

Malý vojáček, velký příběh

Plastoví námořníci z Východu dnes dokazují, že i ta nejskromnější věc může s časem nabýt hodnoty a to nejen finanční, ale i kulturní. Když si je člověk prohlíží dnes, vidí v nich víc než jen hračku. Jsou jako malé sochy ideologie, sentimentu a historie. A třeba právě díky nim jednou někdo pochopí, jaký byl život za železnou oponou… alespoň ten dětský.