O osudu Česka se nyní jedná v EU. Pokud tohle špatně dopadne, pocítíme to všichni
Česká republika dostala za posledních dvacet let o bilion korun více na dotacích od Evropské unie, než do ní sama odvedla. Přesto se jí nedařilo peníze vhodně investovat, rozdala spoustu dotací bez pozitivních účinků. Nejvyšší kontrolní úřad oznámil, že se Česku příliš nedaří vhodně poskytovat dotace, za vhodný příklad označil Polsko.
Ne každá poskytnutá dotace v Česku se vyplácí. Vyplývá to ze zprávy Nejvyššího kontrolního úřadu, který učinil 208 kontrol, které měly ukázat, jestli peníze od EU pomohly České republice k prosperitě a posílení konkurenceschopnosti. Ukázalo se, že výsledek ve srovnání s ostatními státy není příliš dobrý.

Česku chybí strategie i jasný cíl
Bez jasně stanoveného cíle se velmi špatně dosahuje pozitivních výsledků. I když dostala naše země za posledních 20 let bilion korun, podle NKÚ mělo Česko pomalý start kvůli dotačním podvodům, navíc jim chybí zmíněný cíl a strategie. Ačkoliv jsou dotace určeny především pro malé a střední podniky, často končily u velkých společností. Jako příklad uvedl ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN) pro portál ČTK společnost Penam spadající pod koncern Agrofert a připomněl, že se jednalo o dotace na linku pro výrobu toastového chleba.
Dotace tak často míří do projektů s nízkou přidanou hodnotou, což stát nijak zvlášť neposouvá. Pokud by ale Evropská unie začala dotace důkladně kontrolovat, mohlo by hrozit, že se jejich výše v budoucnu omezí. To bychom pak pravděpodobně pocítili jakožto občané všichni. Nyní je důležité, aby si stát stanovil správné postupy a důkladně kontroloval poskytnuté dotace.
Ostatní státy jsou na tom lépe, příkladem je Polsko
Nejvyšší kontrolní úřad zdůraznil, že se posun Česka k evropskému průměru zpomalil. Ideálním příkladem je Polsko. „To dosáhlo mezi lety 2003 až 2022 růstu životní úrovně – měřeno v paritě kupní síly oproti průměru Evropské unie – o 33 procentních bodů, Litva o 38 procentních bodů. U České republiky to bylo jen 19 procentních bodů,“ píše se ve zprávě NKÚ. Když bychom se zaměřili na stavbu dálnic, je Česká republika oproti Polsku v posledních dvaceti letech desetkrát pomalejší.
„Dotace jsou rozmělňovány do množství projektů s nízkou přidanou hodnotou. Dynamika přibližování České republiky k průměru Evropské unie se ve srovnání s některými státy, které přistoupily do EU také v roce 2004, zpomalila,“ píše se v tiskové zprávě NKÚ.

Česko investovalo i tam, kde nemuselo
Kromě podpory větších firem se státu příliš nepovedlo také to, že poskytovalo dotace v oblasti nezaměstnanosti, kterou má Česko dlouhodobě velmi nízkou, tudíž dotace nepřinášely výrazný efekt. „Česká republika se svou nízkou mírou nezaměstnanosti zaujímá v Evropské unii pozici premianta,“ argumentuje NKÚ.
Stát na některé projekty poskytl i dotace dosahující 70 %, což je zbytečně vysoká podpora, která vedla k tomu, že si podniky díky štědrému příspěvku státu nemusely vybírat levnou variantu, ale i dražší.
Prezident NKÚ Miroslav Kala upozorňuje, že by se měly dotace omezovat a neposkytovat většině podnikům, které o ni požádají. „Měli bychom si uvědomit, že dotační peníze nejsou mana nebeská. Nepadají z nebe a nejsou určeny pro každého,“ uvedl Kala.