Nejděsivější nález z Tutanchamonovy hrobky se proměnil na naději pro lidstvo. Proměnil se v klíč k léčbě rakoviny

Svět se dlouhou dobu obával děsivé „faraonovy kletby“, která měla potkat každého, kdo otevře Tutanchamonovu hrobku. Věřilo se, že je zakletá a tomu, kdo do ní vstoupí, přinese neštěstí a téměř jistou smrt. Shodou okolností nálezce hrobky skutečně brzy po objevu zemřel a v následujících letech zemřeli i další členové výpravy. To mnohé utvrdilo v přesvědčení, že kletba je skutečná. Jenže vědci nedávno zjistili, že to, co je pravděpodobně zabilo, by se mohlo stát novou nadějí v boji proti zákeřné nemoci.

Když 4. listopadu 1922 objevil Tutanchamonovu hrobku archeolog Howard Carter spolu se svým týmem, bylo to považováno za ohromný úspěch. Trvalo několik týdnů, než se odborníci dokázali dostat přímo k hrobce, otevřít ji a prozkoumat její obsah. Tato úžasná zpráva tehdy rychle obletěla velkou část světa. Jenže spolu s ní se brzy začaly šířit i špatné zprávy. 

Faraonova kletba: Lidé z výpravy začali záhadně umírat

Hrobka mladého faraona byla nalezena v téměř neporušeném stavu a spolu s ní se dochovaly nejen stovky či tisíce vzácných předmětů, ale také samotná mumie Tutanchamona. Objev hrobky byl považován za nejlepší archeologický nález všech dob. Jenže nadšení nemělo dlouhého trvání. Z ohromného nálezu začali mít lidé strach, protože se domnívali, že faraonova kletba není jen povídačka, ale skutečnost. 

Čtěte také

Byt dostanete, až zaplatíte dluh po předchozím nájemci: obyvatelé měst kritizují kontroverzní způsob rozdělování obecního bydlení

14. 11. 2026

Odborníci i veřejnost se obávali, že jsou domněnky o faraonově kletbě skutečně pravdivé. Během několika měsíců zemřel první člověk, který byl na výpravě přítomen. Ostatní lidé umírali v následujících několika letech a příčiny byly různé – zápal plic, mrtvice, cukrovka či srdeční selhání. To vedlo k mediální senzaci. Věřilo se, že za smrtí členů týmu Cartera skutečně stálo prokletí. A to i přesto, že hlavní archeolog zemřel až po dlouhých 17 letech.

Za smrt mohla houba, teď se věří, že může zachránit lidi s rakovinou

Nakonec se ukázalo, že problémem byla toxická plíseň a bakterie aspergillus flavus, která v hrobce žila tisíce let. Pravděpodobně pro ni hrobka se specifickými podmínkami představovala ideální místo pro život a rozmnožování. Tato houba údajně stojí za úmrtím archeologů a dalších lidí, kteří byli přítomni u nálezu hrobky. Ta je sice nezabila hned, ale v jejich organismu byla přítomná velmi dlouho. Ovlivňuje zejména osoby se sníženou imunitou, což mohlo vést ke zhoršení již existujících onemocnění a předčasnému ukončení života. 

Vědci ale nedávno zjistili, že tato velmi dlouho démonizovaná houba může být i k něčemu dobrá. Po jejím dlouhém zkoumání bylo zjištěno, že na člověka nemusí mít jen negativní vliv. Pokud by se molekuly jedovaté houby upravily, mohla by mít terapeutické účinky – podle odborníků by mohla pomoci s léčbou rakoviny. „Interdisciplinární tým vedený výzkumníky z Pensylvánské univerzity objevil a upravil molekuly z této jedovaté houby a přeměnil je na sloučeniny, které mohou zabíjet rakovinné buňky, s podobnou účinností jako léky schválené FDA k léčbě leukémie,“ popisuje National Geographic.

Čtěte také

Marian Jurečka: Vláda blokuje továrnu na čipy za 43 miliard korun. Firma musí propustit stovky lidí

13. 11. 2026

Houba se tak stala nadějí, na kterou lidstvo čeká už velice dlouho. Jestli skutečně dosáhne svého potenciálu, zatím není jisté. Je nutné provést ještě spoustu dalších výzkumů.

Bylo by skoro až ironické, kdyby houba, které se lidé léta obávali a považovali ji za extrémně nebezpečnou, nakonec dokázala léčit osoby s rakovinou. Ve skutečnosti by to nemuselo být tak překvapivé, jak se na první pohled zdá – vždyť i penicilin je houba, která vyléčila již nespočet lidí (houba Penicillium). V přírodě tak dost možná existuje mnoho léků, které ještě stále čekají na objevení…

Čtěte také

Mladí Češi netouží po práci v korporátu a životě s hypotékou. Cestování a Instagram jim vydělávají statisíce měsíčně

13. 11. 2026