Děti jsem naučila jíst kila zeleniny týdně. Dříve ji nesnášeli, dnes milují

Když se řekne zelenina, spousta rodičů jen bezradně protočí oči. Děti a zelenina, to je totiž kombinace, která často končí slzami na obou stranách. “Fuj, to nechci,” slyšíte u stolu a vaše nadšení, s jakým jste připravovali zdravý oběd, je rázem pryč. Ale nebojte, i to nejzarytější dětské odpůrce brokolice nebo mrkve lze převést na druhou stranu barikády. Chce to jen trochu trpělivosti, humoru a dobrých triků.

Kdysi jsem si myslela, že moje děti budou tou pohádkovou výjimkou a nebudou tropit žádné scény u stolu. Vždyť sama jsem velkým milovníkem zeleniny. Jenže jsem se pěkně zmýlila. Jakmile jsem jim na talíř naložila něco zeleného, rudého nebo žlutého, dočkala jsem se pohledů, které by vyděsily i nejotrlejšího kuchaře. A tehdy jsem si řekla: “Dobře, miláčkové, vyhráli jste bitvu, ale ne válku.”

Obrňte se trpělivostí a vzbuďte v sobě hravost

Všechno začalo tím, že jsem si musela přiznat jednu zásadní věc: děti nesmím nutit. Zatlačíte na ně a děti se zaseknou jako starý zámek. Takže první pravidlo zní: žádná násilí. Místo toho jsem začala malými krůčky. Třeba takové nenápadné přidávání zeleniny do jejich oblíbených pokrmů. Pomazánky, polévky, omáčky, těstoviny. Mrkev v lasagních? Nikdo to nepozná a ještě se olizují až za ušima. Pak přišel na řadu humor. “Podívejte, tahle mrkev je jako malý královský meč!” Nebo: “Chceš být silný jako Hulk? Dej si brokolici.” U stolu to bylo najednou víc o zábavě než o nuceném přemlouvání.

Čtěte také

Od ledna 2027 si platově přilepší zejména uklízečky a kuchařky. Minimální mzda se v příštích letech přiblíží 30 tisícům korun

11. 11. 2026

Někdy jsem jim zeleninu doslova ukryla – do smoothies, placiček, dokonce i do muffinů. A ejhle, když nevěděly, co jedí, chutnalo to o poznání lépe. A na chuť si postupně přivykaly. A co na to Eva Kiedroňová, autorka unikátní metody péče o nejmenší dětí? “Často rodičům radím, že je dobré dávat dítěti ochutnávat různé ovoce a zeleninu již od 3. měsíce. Nabízet mu k okusování mrkvičku, kedluben, zkusit dát na jazýček trošku banánu, melounu, brokolice, at si zapamatuje tyto chutě a s těmito se setká jako první. Přitom se kousky jídla ani nemusí dostat do trávicího traktu, stačí jimi zaměstnat chuťové buňky a mluvidla,” uvádí na svých webových stránkách.

Zapojení dětí do procesu

Další důležitý moment byl ten, kdy jsem je začala brát k přípravě jídla. Děti milují věcí, které si samy vytvoří. Když se pustily do krájení papriky nebo míchání těstíčka na cuketové placky, najednou chtěly ochutnávat stejně jako já. Řeknu vám, že pohled na jejich pyšné obličeje, když servírovaly “svůj” pokrm, stál za to. Bylo to jako kouzlo – najednou jim ta odporná zelenina chutnala. A nejlepší byly talíře, na kterých zelenina tvořila různé veselé obrazce. “U starších dětí pomáhá k nezájmu o zeleninu a ovoce hlavně přemíra různých sladkostí, které jsou dnes tak častou odměnou, výchovným prostředkem nebo jen pozdravem od babiček či jiných příbuzných. Dokud se těmto zvykům rodiče, učitelé a odborníci nepostaví, hrozí těmto generacím, velké zdravotní problémy v budoucnu,” doplňuje Eva Kiedroňová.

Jídlo jako dobrodružství pro malé děti

Přiznávám, že jsem se stala i tak trochu vypravěčkou. Kdo by odolal příběhu o mrkvových bojovnících proti zlým čokoládovým čarodějům? Nebo o květáku, který chtěl zachránit svět? Děti se bavily a ani si nevšimly, že mezi tím ochutnávají něco nového. Teď na ně ani nemusím tlačit – samy si řeknou o další porci.

Čtěte také

Lyžařský areál kousek od Prahy tento víkend slavnostně zahajuje lyžařskou sezonu. Těšit se můžete na dlouhé sjezdovky i dostatek sněhu

11. 11. 2026

Jak přimět teenagery sníst zeleninu

Jak děti rostou, často se mění i jejich chuťové preference a už je nedokážeme ovlivňovat tolik, jako tomu bylo dříve. Mnoho z rodičů se tak potýká s tím, že zelenina, která byla kdysi alespoň částečně tolerována, je najednou neoblíbenou, zatímco čestné místo v jídelníčku získávájí sladkosti nebo slané pochutiny. Ale právě to, co jste dítě naučili do té doby – od společných rodinných večeří až po způsob, jakým jste mu zeleninu připravovali, může hrát rozhodující roli. Okolí a vrstevníci samozřejmě začínají mít větší vliv, ale i doma můžete ještě zamíchat kartami. Máte plnou spíž sušenek a chipsů? Tak se nedivte, že teenager po příchodu ze školy sáhne po tom nejjednodušším a nejsladším, co najde. Místo toho vyskládejte na kuchyňský stůl nakrájenou mrkev, okurku nebo třeba cherry rajčátka, doplněné chutným dipem. Teenager totiž s největší pravděpodobností nepůjde strouhat mrkev, ale když mu jí naservírujete přímo pod nos, šance na úspěch se výrazně zvýší.