Patří špinavé sklenice do skla, nebo do směsného odpadu? Nejspíš celý život děláte chybu

Třídění odpadu je dnes klíčovou součástí péče o životní prostředí. Jsou ale otázky, na které ne každý zná správnou odpověď. Jednou z častých pochybností je, jak naložit se znečištěnými sklenicemi – například od zavařenin, mastnoty nebo dokonce od oleje. Patří tyto sklenice do kontejneru na sklo, nebo by měly skončit ve směsném odpadu? A co s kovovými víčky nebo etiketami? Pojďme se podívat, jak na to.

Pokud je sklenice od nápojů, zavařenin nebo jiné potraviny prázdná a stačí ji lehce opláchnout vodou, jednoznačně patří do kontejneru na sklo. Sklenice na nápoje a potraviny jsou vyrobené z recyklovatelného skla, které se při dalším zpracování tavením přemění na nové produkty. Stačí odstranit zbytky obsahu, aby nenarušovaly kvalitu recyklace.

Pokud je sklenice výrazně znečištěná například tukem, barvami, chemikáliemi nebo jinými látkami, může být problémem pro recyklační proces. Mírné znečištění (například zbytky marmelády nebo kečupu) však obvykle nevadí, protože při zpracování skla dochází k vysokým teplotám, které nečistoty odstraní. V takovém případě sklenici raději lehce opláchněte a umístěte ji do kontejneru na sklo. Pokud ji však nelze vyčistit a obsah je problematický, zvažte její likvidaci ve směsném odpadu.

Kam patří kovová víčka a zátky?

Kovová víčka od sklenic – například od zavařenin nebo nápojů – jsou také recyklovatelná, ale nepatří do kontejneru na sklo. Jejich místo je v kontejneru na kovy, pokud je ve vašem okolí dostupný. Pokud kontejnery na kovy chybí, doporučuje se kovová víčka vyhodit do směsného odpadu, nikoli do skla. Přítomnost kovů ve skle může zkomplikovat recyklační proces.

Zátky z plastu (například od lahví) by měly skončit v kontejneru na plast. Při třídění lahví ale není nutné zátky odstraňovat, protože moderní recyklační technologie si s nimi poradí. U sklenic však platí, že je lepší víčko oddělit.

Co s etiketami?

Nalepené etikety na sklenicích není nutné před tříděním odstraňovat. Při zpracování skla se tyto materiály oddělují od skleněného odpadu automaticky. Pokud však etiketa obsahuje výrazně lepivou nebo plastovou vrstvu, můžete ji předem odstranit a vyhodit do směsného odpadu, aby se usnadnil recyklační proces.

Speciální druhy skleněného odpadu

Ne všechno sklo se dá vyhodit do kontejneru na sklo. Pojďme si ujasnit, co by mělo a nemělo skončit ve tříděném skle. Patří sem sklenice od potravin a nápojů, čiré i barevné láhve nebo tabulové sklo. To by mělo být umístěno do zeleného kontejneru na barevné sklo, například z rozbitých oken, pokud nejsou znečištěná. Pokud se jedná o větší množství, je lepší ho odvézt přímo do sběrného dvora.

Rozhodně do kontejneru na sklo nepatří třeba zrcadlo, přestože sklo obsahuje. Jeho složení ale zahrnuje také kovové vrstvy. Z tohoto důvodu se nemůže recyklovat jako běžné sklo a měli byste ho vyhodit do směsného odpadu, případně odvézt do sběrného dvora.

Podobné je to u autoskla, které obsahuje také pryskyřice a další příměsi, včetně kovových částí. Po výměně autoskla v servisu se obvykle postará o likvidaci samotný servis. Pokud ne, doporučuje se odvézt autosklo na sběrný dvůr. Malé úlomky lze vyhodit do směsného odpadu.

Použité porcelánové nebo keramické výrobky, jako jsou talíře a hrnky, nepatří do tříděného odpadu. Tyto materiály je třeba vyhodit do směsného odpadu. Speciální varné sklo také není vhodné k recyklaci, protože má jiné vlastnosti než běžné sklo. Proto patří buď do směsného odpadu, nebo do sběrného dvora.

Nelze recyklovat ani skleněné dekorace, jako drátované sklo, pokovené sklo nebo sklo se zatavenými prvky.. Tyto předměty je třeba likvidovat ve směsném odpadu nebo je odvézt na sběrný dvůr.

Správné třídění skleněného odpadu je jedním z nejúčinnějších způsobů, jak přispět k ochraně přírody, protože sklo je jeden z nejlépe recyklovatelných materiálů.