Vědci z Kalifornské univerzity v Irvine, kteří se zabývají systémem Země, zjistili, že se hluboká cirkulace Atlantiku a jižního oceánu zpomaluje v důsledku ohřívání mořské vody způsobeného klimatem. Pokud bude tento stav pokračovat, bude schopnost oceánu odstraňovat oxid uhličitý z atmosféry značně ztížena, což zesílí účinky globálního oteplování.
Geny Turquetovy chobotnice si uchovávají vzpomínky na tání předchozího antarktického ledového příkrovu a vyvolávají obavy, co by mohlo přinést další tání, jak uvádí web Canada Today.
Webové stránky New Atlas uvádějí, že tempo zvyšování teploty v Evropě je dvojnásobné oproti celosvětovému průměru. Důsledkem vyšších teplot jsou častější vlny veder, požáry a další extrémní projevy počasí.
Jeho pravý název je Thwaitesův ledovec. Ledovec se tak nazývá kvůli vysokému riziku kolapsu. Velmi rychle totiž taje. Pokud by se veškerý obsažený led zcela přemístil, hladina světového oceánu by stoupla natolik, že by způsobila trvalé rozsáhlé záplavy v pobřežních oblastech na celé zeměkouli.
Jak vyřešit tolik diskutovaný problém, o němž hovoří celý svět a názory na něj se různí? Jak odvrátit hrozící nebezpečí v podobě vzrůstajících hladin oceánů a brutálního sucha? Vědci přišli s ambiciózním nápadem, o kterém nás informuje server Newsweek.
Ledovec Thwaites v Antarktidě, který je velký asi jako Florida, pokračuje ve svém rozpadu a vysloužil si přezdívku „ledovec soudného dne“. Vědci jsou přesvědčení, že na vině jsou oteplující se vody místních moří, píše web Popular Mechanics.
Póly se oteplují několikanásobně rychleji, než je celosvětový průměr, což způsobuje rekordně vysoké teploty, které byly zaznamenány na začátku tohoto roku v Arktidě i Antarktidě. Tání ledu a hroucení ledovců ve vysokých zeměpisných šířkách by urychlilo zvyšování hladiny moří na naší planetě.
Ledovec Thwaites o velikosti Floridy dostal přezdívku Ledovec soudného dne kvůli tomu, kolik ledu má. Jak moc by mohla stoupnout moře, pokud všechen roztaje?
Před 26 lety vědci úspěšně naklonovali ovci Dolly pomocí buněk z mléčných žláz dospělé ovce. I když klonování je stále spornou otázkou, nespornou výhodou je to, že tato metoda je schopna zachránit ohrožené živočišné druhy, před jejich k vyhynutím.
Některé části Portugalska a Španělska trpí největším nedostatkem srážek za posledních nejméně 1200 let. Sucho v některých částech Pyrenejského poloostrova souvisí s dlouhodobým rozšiřováním Azorského příkopu, který je hlavním klimatickým faktorem v regionu. Vědecké výsledky nejsou povzbudivé. V příštích desetiletích by mohlo být srážek ještě méně.