Webové stránky jsou dnes všední záležitostí. Jak ale vznikl web?

Web, jak ho dnes zná celý svět, neodpovídá vizím jeho průkopníků. Stejně tak i Tim Berners-Lee, známý jako otec World Wide Webu (tzv. WWW), měl o webu jiné představy. Důkazem budiž první webová stránka, která letos oslavila 30 let od svého vzniku. O historii webu se rozepisuje na svém serveru canaltech.com.

První web
Projekt WWW, jak se říká první webové stránce v historii, vytvořil sám Berners-Lee. Debutoval 6. srpna 1991 a jeho tvůrce v něm stručně popisuje detaily World Wide Webu. Účelem tohoto hlavního prostoru bylo umožnit odborníkům v Evropském centru pro jaderný výzkum (CERN), kde Berners-Lee pracoval jako fyzik, rychlý přístup ke kódům a postupům pro vytváření podobných stránek.

• 

Projekt se v podstatě skládal z jednoduchého bloku HTML bez stylování, obrázků nebo jakýchkoli dynamických prvků. Stránka byla plná odkazů, které návštěvníky nasměrovaly na rychlé odpovědi na otázky.

Doména webu je po třiceti letech totožná a stále funkční. Na první web se můžete podívat zde. Dnes je každý, kdo má minimální znalosti hypertextového jazyka, schopen vytvořit podobný projekt například pomocí Poznámkového bloku systému Windows. Pro zajímavost můžete vyzkoušet „zkontrolovat prvek“ nebo stisknout klávesu F12 a otevřít podrobnosti o formátování.

První webový server v historii
Původně Berners-Leeho stránky běžely na počítači společnosti Next Computer, kterou založil Steve Jobs v roce 1985, kdy už známý manažer nebyl ve vedení společnosti Apple. NeXTcube použitý v tomto procesu je samozřejmě známý také jako první webový server na světě.

• 

Jak vznikl web?
Tim Berners-Lee se narodil v roce 1955 ve Velké Británii, vystudoval fyziku na Oxfordu a v době, kdy pracoval v CERNu jako nezávislý dodavatel, vymyslel projekt založený na konceptu hypertextu, který měl usnadnit sdílení dat mezi vědci.

Poprvé pak něco na této bázi uvedl do praxe v projektu ENQUIRE, prototypu z roku 1980, který se do jisté míry podobal webu. Berners-Lee opustil CERN, několik let pracoval pro počítačovou společnost v Anglii a poté se vrátil jako stálý zaměstnanec evropského institutu.

Fyzik si všiml významu CERNu pro evropský internet, a tak využil již vydlážděné cesty k realizaci svého starého nápadu. „Stačilo vzít myšlenku hypertextu a spojit ji s myšlenkami protokolu NCP (Transmission Control Protocol) a DNS (Domain Name System) a tak se zrodil se World Wide Web.

Poté se projekt během několika let rozrostl a 30. dubna 1993 CERN uvolnil zdrojový kód World Wide Webu a zpřístupnil jej veřejnosti. Síť se poté přirozeně rozrostla. V roce 1994 měla internetová síť již více než 10 000 serverů a 10 milionů uživatelů. Podle novějších údajů dosahuje počet uživatelů 4,66 miliardy.

Web není totéž co internet
Nikdy není od věci připomenout, že Berners-Lee je sice považován za „otce webu“, protože je do značné míry tvůrcem mechanismu, který lidem usnadňuje přístup k obsahu dostupnému na síti. Internet (připojení) je ale výsledkem projektu amerického ministerstva obrany z konce 60. let 20. století, jehož cílem bylo vyvinout decentralizovaný systém pro sdílení informací – v té době se nazýval Arpanet.

Berners-Lee se tehdy podílel na vývoji systému hypertextů s klikacími odkazy, v podstatě stejného, který dnes řídí web tak, jak ho známe. V roce 1994 přišel Marc Anderson s Mosaicem, prvním webovým prohlížečem, který se jako první používal v systému Windows, ale to už je zase jiný kus historie.

Zdroj: canaltech.com