Vzpomínáme. 20 let změn ve Windows. Většinu programů dnes ani nepotřebujeme

Přeinstalace systému, která byla dlouhá léta považována za lék na všechny problémy se systémem Windows, byla dlouho komplikovaná a neoblíbená. Koneckonců kromě hledání ovladačů a záplat bylo třeba nainstalovat spoustu „nezbytných“ programů.

Windows před dvaceti lety byl handicapovaný. Například průzkumník souborů: nebyl příliš funkční a byl nestabilní, takže byl pravidelně nahrazován programem Windows Commander (dnes známým jako Total Commander). Pokročilí uživatelé tak učinili kvůli funkcím a veteráni kvůli podobnosti rozhraní s velmi populárním Norton Commanderem pro MS-DOS.

Poskytoval také podporu pro komprimované soubory. Systémy Windows Me a XP dokázaly otevřít pouze soubory ZIP, a to jen některé z nich. V době pomalého internetu, nedostatku rekordérů a všudypřítomnosti disket byly podobně všudypřítomné i programy WinZip a WinRAR. V určitých kruzích si 7-Zip pomalu začínal získávat popularitu.

Integrovaný prohlížeč obrázků byl také velmi omezený. Ve výchozím nastavení nebyly některé formáty podporovány vůbec. Jiné byly otevřeny programem Malování, Kodak Imaging nebo dokonce… Internet Explorerem. Proto, aby bylo možné provádět i ty nejjednodušší operace, jako je procházení fotografií ve složce, byl nainstalován program IrfanView.

Zvuk a video

V okolí se povalovala také multimédia. Vestavěný přehrávač byl velmi špatný otvírák, Windows Media Player 6 nainstalovaný s Internet Explorerem nezvládal slušně seznamy skladeb a nový (ale úplně jiný) WMP7 byl těžký, divný a špatně zpracovával značky MP3. Padal také při procházení videí, jejichž formáty také přehrával jen velmi málo, a (samozřejmě) nepodporoval titulky ani DVD.

Winamp byl proto hojně používán k přehrávání rostoucí sbírky souborů mp3. Filmy, často pocházející z neformálního oběhu, byly přehrávány pomocí různých doplňků pro software Windows Media Player, které přidávaly chybějící prvky rozhraní a podporu titulků. Pro přehrávání jiných formátů než MPEG, AVI a WMV byly zapotřebí balíčky kodeků, jako například tehdy populární DivX.

Internet

Výjimkou mezi softwarem byl Internet Explorer. Integrovaný webový prohlížeč systému nebyl v 95 procentech případů nahrazen jiným. Jen velmi málo uživatelů se rozhodlo používat Mozillu nebo v té době ještě chvíli placenou Operu.

Internet Explorer 6 ovládl trh s webovými prohlížeči a na nějakou dobu na ničem jiném nezáleželo. Spolu s e-mailovým programem Outlook Express představoval monopol. Chyběla mu však například pokročilá podpora stahování souborů, která byla užitečná zejména v dobách vytáčeného připojení k internetu. Proto se tak často používal software GetRight pro obnovení a plánování stahování.

Ostatní internetové nástroje již byly nahrazovány stejně často jako zbytek systému a v tomto ohledu se nedostatky projevovaly stále zřetelněji. Chyběl nejen antivirový program (ten přetrvával léta), ale také firewall, takže program ZoneAlarm byl často na počítačích instalován. Brána firewall v systému Windows XP byla ve výchozím nastavení několik prvních let vypnutá.

MSN Messenger, který se někdy dodával s Internet Explorerem, neměl v Česku téměř žádné uživatele, takže prakticky na každém počítači s Internetem byl instalován software ICQ. Uživatelé totiž neměli motivaci používat zábavného klienta Microsoft Chat a místo toho používali ChatZillu nebo legendární a placený klient mIRC. V éře systému Vista se ke klientům pro zasílání rychlých zpráv brzy přidal Skype.

Nové systémy

Promítla se aktualizace SP2 do Windows XP tak, že uživatelé neinstalovali spoustu „základních“ programů? Moc ne. Systém Windows byl i nadále vybaven stejným arzenálem programů jako dříve. Ze seznamu vypadl nanejvýš ZoneAlarm. Vestavěný prohlížeč fotografií často prohrával s IrfanView. Lidé, kteří čas od času upravují grafiku, nemuseli používat nefunkční trial verze Corelu a Photoshopu, protože Paint.NET a GIMP 2 už byly použitelné.

V systému Vista umožnila systémová fotogalerie, aby si více lidí nemuselo instalovat IrfanView, a rostoucí rozsah připojení k internetu zahájil odliv „pracovních“ nástrojů do intranetových a internetových webových aplikací. Internet Explorer, po letech konečně vylepšený, začal ztrácet na Firefox. Windows Media Player 11 začal správně (a dokonale!) přehrávat soubory MP3 a spravovat seznamy skladeb. Byla to však značka, která vyhořela, a kromě toho vzbuzovala obavy, že se Microsoftu „přiznává“ k objemu galerie souborů MP3, kterou vlastní.

Společnost Microsoft zahájila boj proti bloatwaru a chtěl, aby nedostatky, které údajně vyplňují výrobci hardwaru svým těžkým, nadbytečným a anglicky psaným softwarem, řešil přímo systém. V době vydání systému Windows 7 bylo možné v této oblasti vysledovat úspěch, ale to se mělo brzy změnit.

Jiný svět

Systém Windows 8 přidal vlastní zbytečné programy, ale v porovnání se systémem Windows Essentials a v době útěku do cloudu se jednalo o systém vybavený mnohem méně základními prvky. Desítka, která se bleskově nainstaluje, sama si stáhne ovladače, obsahuje Edge a nabízí Windows Store, který konečně dává smysl, je úplně jiný svět. Kromě 7-Zipu, VLC a (občas) prohlížeče Chrome se dnešní základní vybavení vůbec nepodobá tomu před 20 lety.

Dnes instalujeme elektronické verze aplikací, které jsou současně dostupné jako webové stránky: Skype, Messenger, Discord, Slack, Spotify. K messengerům se často připojují aplikace Zoom, Telegram, WhatsApp a Signal. ICQ je téměř na vymření. Stále nahrazujeme systémový prohlížeč, tentokrát Google Chromem místo Firefoxu, i když prohlížeč Edge to může změnit. Obliba specializovaných prohlížečů obrázků a antivirových programů klesá. Přehrávač se stále častěji stává pouze streamovací službou.

Zdroj: redakce